Každý rok onemocní v Česku tisíc lidí roztroušenou sklerózou
28. květen je Světový den roztroušené sklerózy, kterou v Česku trpí 19 tisíc lidí. Chronické zánětlivé onemocnění nervů propuká nejčastěji ve věku od 20 do 40 let. Léčbu této nepříjemné nemoci sice hradí pojišťovna, ale rehabilitaci nebo psychologa už si postižený musí hradit sám.
Na problémy spojené s roztroušenou sklerózou se snaží upozornit různé organizace pomáhající nemocným. Například Nadační fond Impuls, jehož patronem se stal vicepremiér Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. Sám touto nemocí také trpí.
Pavel Bělobrádek převzal patronát nad nadačním fondem proto, aby podpořil ty, kdo roztroušenou sklerózou onemocní. Diagnóza podle něj totiž hlavně ze začátku znamená pro nemocné velkou psychickou zátěž. Sám Bělobrádek trpí roztroušenou sklerózou už 13 let.
„Je zde i čím dál tím více se rozvíjející léčba, která v mnoha případech je velmi účinná, bohužel ne ve všech. Nicméně, jak vidíte i na mém případě, nelze propadat skepsi, sebelítosti, nelze svádět vše na jiné a propadat do nějakého vnitřního světa a izolovat se od společnosti, ale je potřeba být aktivní tak, jak to každému individuálně je umožněno,“ říká.
Zdravotní pojišťovny sice platí léky na roztroušenou sklerózu, nehradí už ale potřebnou související léčbu jako třeba fyzioterapii nebo psychoterapii. A právě s tím už 14 let pomáhá Nadační fond Impuls.
„Bez psychoterapie a fyzioterapie není pacient komplexně v pořádku, protože musí mít v pořádku jak tělo, tak duši, samozřejmě v kombinaci těch drahých léků. Pokud se pacientovi takové komplexní péče dostane, je ještě dlouhou dobu práceschopný," říká ředitelka fondu Aurin Nedbalová.
Důležité je včasné odhalení
Nemoc se obvykle projevuje poruchami zraku, citlivosti a hybnosti, koordinace pohybu nebo dvojitým viděním. U každého pacienta probíhá jinak.
Podle profesorky Evy Havrdové z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je zásadní co nejdřív nemoc rozpoznat a zahájit léčbu v jednom z 15 specializovaných center. Pacienty jsou totiž často mladí lidé na vrcholu kariéry.
„U neléčených pacientů asi 80 procent ztrácí práci do 10 let trvání choroby, to znamená, že odcházejí do důchodu velmi mladí a třeba 20 let berou invalidní důchod, zatímco teď už máme čísla za rok 2012, tehdy pracovalo 53 procent pacientů na biologické léčbě a v roce 2013 bylo už 67 procent pacientů plně pracujících,“ informuje Havrdová.
Pravidla pro financování specializovaných center zdravotními pojišťovnami chystá speciální pracovní skupina. Vznikla začátkem roku a funguje jako poradní orgán ministra zdravotnictví.