Odchod ruských vojáků od hranic s Ukrajinou potrvá asi 20 dní, tvrdí Rusové
Než se ruští vojáci stáhnou od ukrajinských hranic zpět na své základny, potrvá to asi 20 dní. Agentuře Reuters to dnes řekl šéf generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Rusko vyslalo k ukrajinským hranicím odhadem 40 tisíc vojáků. I když opakovaně oznámilo, že je stáhne a nyní už s tím zřejmě i začalo, nebude to hned a ruské oddíly budou poblíž hranic i v průběhu plánovaných prezidentských voleb na Ukrajině. Napětí z jejich přítomnosti tak zatím neopadá.
Ukrajinci budou volit prezidenta v neděli. Dnes jim ruský prezident Vladimir Putin vzkázal, že Moskva bude výsledek hlasování respektovat a že bude s nově zvoleným vedením země spolupracovat.
Kyjev tato slova – podobně jako nedávné oznámení o stahování vojsk od hranic s Ukrajinou – uvítal, ovšem s jistou dávkou nedůvěry.
Ta vyplývá z toho, že Rusko už stahování vojsk oznámilo několikrát, ale i z dalších výroků prezidenta nebo jiných představitelů Ruska.
K těm patří třeba Putinova slova, že odvolaného Viktora Janukovyče zatím stále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny a oběť státního převratu, to, že je na Ukrajině občanská válka či několik dní staré prohlášení z ruského ministerstva zahraničí, podle nějž musí být volby opravdu svobodné a celonárodní.
„Bude hodně záviset na tom, jak ty volby proběhnou, jestli ty incidenty a nepokoje tady na východě, zejména v Doněcké a Luhanské oblasti nebudou takové, aby se pro Rusko staly záminkou k tomu, že ty volby prohlásí za nesvobodné, nelegitimní, že lidé neměli možnost volit,“ domnívá se zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín, toho času v Doněcku.
Na Ukrajině je občanská válka, řekl Putin dva dny před tamními volbami
Číst článek
Zpravodaj dodává, že na některých místech bude zřejmě těžké volby zajistit. Separatisté je totiž odmítají a snaží se jim zabránit. Na řadě míst v Doněcké a Luhanské oblasti blokují silnice a další přístupové cesty.
V praxi to mimo jiné znamená, že není čím hlasovat – chybí volební lístky. Ale nejde jen o ně.
„Lidé se hodně bojí přijít, kdyby se ty volební místnosti otevřely, protože hrozby ze strany ruských radikálů jsou opravdu velmi zlé, například hrozí tím, že v Doněcku vyhodí do vzduchu budovu opery a budovu divadla, kde by měly být otevřeny volební místnosti,“ přibližuje Dorazín.
Podle plánů Kyjeva by i přes to měli mít lidé možnost odhlasovat, třeba mimo své bydliště. A šanci volit by měli mít i obyvatelé Krymu, pokud se jim ovšem podaří překročit hranice.
