České skiareály jsou o 30 let pozadu za rakouskými. Pomoci má zákon o cestovním ruchu

Provozovatelé horských středisek si stěžují na chybějící zákon o cestovním ruchu i na nejistou návratnost některých investic. Střediska mají v případě dobré sezony slušné zisky a také vytváří v regionech řadu pracovních míst.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lyžaři v Krkonoších, skiareál Herlíkovice

Lyžaři v Krkonoších, skiareál Herlíkovice | Foto: Simona Bartošová

Přilákat další turisty třeba na kvalitnější služby se ale v Česku zatím příliš nedaří. Pomoci by mohl chystaný zákon o cestovním ruchu. Jeho věcný záměr slibuje ministerstvo pro místní rozvoj připravit do konce roku.

Například stavět na pronajatém pozemku v horských střediscích je složité.

„Řada pozemků je ve vlastnictví státu. Zaprvé tam nejsou žádná jednotná pravidla, zadruhé je obrovský problém získat pronájem na dobu delší než osm let,“ říká Zdeněk Tůma z poradenské společnosti KPMG.

Právě ta zpracovala studii, podle které tuzemské skiareály přinesou do veřejných rozpočtů ročně 10 miliard korun. V Česku přitom chybí zákon o turistickém ruchu, který významně pomohl třeba alpským střediskům v Itálii nebo Rakousku.

„My potřebujeme mít jasná pravidla právě v tom, že vznikne zákon o cestovním ruchu, kde se bude jasně definovat, že budou existovat touristboardy a jak se mají chovat, že se do nich má přispívat. Když jsme se ptali Rakušanů, kdyby neexistoval touristboard v jednotlivých oblastech, jestli by kupříkladu hoteliéři byli ochotní přispívat. Oni říkali, že v žádném případě,“ uvádí předseda Asociace horských středisek České republiky Jiří Bis.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problematikou českých lyžařských areálů se zabývala reportérka Eva Rajlichová

Touristboardy jsou zjednodušeně řečeno společná sdružení, která propojují místní samosprávu s provozovateli horských středisek. Třídenní skipas umožní turistům nejen lyžovat, ale také navštívit památky v regionu nebo získat další slevy.

Zákon v Rakousku stanovuje i povinné odvody podnikatelů v cestovním ruchu do společného fondu. Z něj se pak platí třeba propagace regionu. Zlepšování služeb pomohlo Rakušanům zajistit i lepší návštěvnost hor v létě.

„Zatímco v roce 2001 to bylo 6 milionů návštěvníků, teď jich máme skoro 12 milionů. Pomohla nám v tom hodně reklama,“ dodává předseda Rakouského lyžařského svazu Peter Schrocksnadel.

Ministerstvo pro místní rozvoj si obtížnou situaci českých skiareálů uvědomuje. Podle náměstka pro cestovní ruch Jiřího Houdka naše horská střediska řeší věci, kterými se v Rakousku zabývali před třiceti lety.

Svahy ve skiareálu Zauberberg-Semmering nejsou přeplněné, fronta u vleků je minimální | Foto: Vojtěch Berger

Resort podle něj do konce roku připraví věcný záměr zákona o cestovním ruchu. Stát si slibuje, že tak pomůže podnikatelům i horským oblastem. Obsazenost skiareálů má totiž významný vliv na regionální zaměstnanost.

„A je tam ještě sekundární zaměstnanost - penziony, hotely a tak dále. Navíc v regionech, kde je opravdu problém se zaměstnaností. Textilní fabriky vymizely, u nás bylo papírenství, to všechno lehlo. Je potřeba se na to dívat tak, že my vytváříme 25 procent přímých pracovních míst v oblasti Sudet, kde jsou mizivé pracovní příležitosti,“ dodává Petr Hynek ze Skiresortu Černá hora - Pec.

Asociace horských středisek upozorňuje i na to, že v alpských zemích se na skiareály vztahuje nižší sazba DPH. Hory v Česku navštíví každoročně na osm milionů návštěvníků. Svou útratou se na hrubém domácím produktu podílejí víc než jedním procentem.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme