Škody na majetku se dají srovnat s následky války, říká viceprezident Republiky srbské

Vyplavené miny v Bosně představují vážně nebezpečí, říká viceprezident Republiky srbské. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas se Enes Suljkanović vyjadřuje například k neexistujícím protipovodňovým opatřením v etnicky rozdělené Bosně a Hercegovině nebo ke škodám na majetku, které se podle něj dají srovnat s následky občanské války.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Topcic Polje v Bosně a Hercegovině

Topcic Polje v Bosně a Hercegovině | Zdroj: Reuters

„Materiální škody jsou obrovské, celková výše se ale ještě bude sčítat. Chvála bohu, že počet lidských obětí není tak vysoký, i když každý lidský život je nenahraditelný. Celkový rozsah přírodní katastrofy se ale dá srovnat s následky občanské války z 1. poloviny 90. let minulého století,“ říká mi viceprezident Republiky srbské Enes Suljkanović, se kterým se bavím jen kousek od stále divoké a do hněda zbarvené řeky Bosny.

Velká voda s sebou brala vše, bez ohledu na administrativní hranice mezi jednotlivými částmi Bosny a Hercegoviny, právě obrovské utrpení však, alespoň na čas, smazalo jakékoli etnické i náboženské rozdíly.

Přehrát

00:00 / 00:00

S viceprezidentem Republiky Srbské Enesem Suljkanovićem mluvil zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

„Sám jste toho byl svědkem, že se stala dobrá věc, a sice že nás všechny tato tragédie sjednotila. V městě Doboj jste mohl vidět pomáhat dobrovolníky z Tuzly i ze Sarajeva, tedy nejen Srby, ale i Chorvaty a Bosňáky. Přijíždějí sem a nehledí na etnickou příslušnost, která, bohužel, hraje od konce války stále dost velkou roli v našich vztazích,“ dodává Enes Suljkanović.

Někteří politici využívají situace

Na okolních farmách, zemědělských usedlostech i v bezprostředním okolí rodinných domků nyní panuje horečnatý shon. Voda sice opadla, za sebou však nechala obrovskou spoušť a všude kolem se povalují i uhynulá zvířata. Neštěstí se však snaží využít, či spíše zneužít řada politiků ke svým cílům.

„Bohužel musím s tímto konstatováním souhlasit. Někteří politici se z této situace snaží, jak se říká, vytřískat politické body. A já musím říct, že levné politické body,“ reaguje viceprezident Republiky srbské na odvolání starosty Doboje z funkce předsedy krizového štábu.

Podobné snahy se navíc objevily také u starosty dalšího města Bjeljiny, který údajně nebyl schopen organizovat odvoz odpadu. O tom, že ale jde spíše o cílenou likvidaci politických protivníků - oba představitelé druhého a třetího největšího města v Republice srbské jsou totiž členy opoziční Srbské demokratické strany SDS - si totiž cvrlikají i vrabci na střeše.

Hrozba vyplavených min

Nyní je však podle Suljkanoviće nejdůležitější co nejrychleji pomoci postiženým lidem. „Nejvíce jsou teď zapotřebí dezinfekční a čisticí prostředky, techniky na vysoušení zdí, ale také nábytku a dalšího vybavení, protože záplavy připravily statisíce obyvatel úplně o všechno. A chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat České republice, že nám přispěchala na pomoc mezi prvními.“

Sbírky pro Bosnu a Hercegovinu a Srbsko
ADRA: číslo účtu 34983498/0300, v.s. 510
Člověk v tísni: číslo účtu 51945194/0300
nebo dárcovská SMS DMS SOSBALKAN na číslo 87777

V Bosně a Hercegovině se v souvislosti se záplavami a sesuvy podmáčené půdy mluví o minách a minových polích, která tvoří tři procenta rozlohy celé země, a některé z nich už také velká voda vyplavila, a představují tak vážnou hrozbu.

„Viděl jste, že následkem záplav došlo k masivním sesuvům půdy, dalo by se říci, že někde se dokonce utrhly celé kopce, a protože mnohá území podél řek byla během občanské války zaminována, tak není divu, že člověk musí být obezřetný. Objevily se však i případy, kdy si lidé schovávali nášlapné miny doma a teď je voda vyplavila,“ prozrazuje Enes Suljkanović.

Žádný povodňový plán

V souvislosti s miliardovými škodami je ovšem stále častěji slyšet otázku, zda se tragédii tak velkých rozměrů přece jen nedalo zabránit.

„Bohužel musím říci, i když jde o mou zem, Bosnu a Hercegovinu, že neexistuje žádný protipovodňový plán. Tady se totiž většinou jedná ad hoc, všechny zajímají jen otázky na lokální úrovni, což souvisí s tím, jak je země roztříštěná, co se řízení týče,“ říká viceprezident Republiky srbské.

„Je až příliš decentralizovaná a ústřední orgány mají velmi omezené pravomoci. Třeba Bjeljinu postihly v roce 2010 také povodně, rozhodlo se proto, že se tam vybudují protipovodňové hráze, ale dosud se nestalo vůbec nic,“ uzavírá Enes Suljkanović.

Povodně v Srbsku, Bosně a Hercegovině | Foto: Český rozhlas

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme