V Přerově roste počet ubytoven, funguje jich už šestnáct. Obyvatelům se to nelíbí

Jako sociální ubytovny nejčastěji slouží opuštěné nemovitosti, kancelářské budovy i bývalé hotelové domy. Počet ubytoven v Přerově se stále zvyšuje a místním se to nelíbí. Třicet lidí se má v nejbližší době nastěhovat také do bývalých kanceláří v Kojetínské ulici.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romové ve Varnsdorfu, městská ubytovna | Foto: Filip Jandourek

Mezi obyvateli Přerova panují obavy, že sociálně slabí najdou bydlení i v bývalém hotelu Strojař, který prodává armáda. Ubytoven je ve městě podle místních už příliš mnoho.

„Vůbec se mi to nelíbí, jsou s nimi jenom problémy. U elektrárny jsou dvě, u strojíren je také jedna. Už by to stačilo,“ říká Aleš Vyroubal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč počet ubytoven v Přerově roste, zjišťovala Jana Zemková

S kritikou se přidává i Kristýna Sehnálková: „Vadí mi to, že nepřizpůsobivé živly se koncentrují na jednom místě a vznikají de facto ghetta.“

Kritika obyvatel se obrací především proti radnici. Podle náměstka primátora z TOP 09 Dušana Hluzína, ale magistrát vzniku ubytoven bránit nemůže.

„Je to dědictví industrializace Přerova. Ubytovny tady historicky vznikly pro dělníky, kteří budovali továrny a sídliště. V minulosti byly zkolaudovány, takže v současné době nepotřebují žádnou rekolaudaci. Radnice nemůže téměř zasahovat,“ vysvětluje situaci Hluzín.

Provozování ubytoven je výhodným byznysem od doby, co mají lidé v případě hmotné nouze nárok na doplatek na bydlení. Ten putuje do kapes provozovatelů. Radnice jim podle Hluzína může znepříjemnit podnikání jen častějšími kontrolami.

„Na ubytovnách probíhají pravidelné měsíční kontroly hasičů, úřadů práce, Policie ČR, hygieny a samozřejmě našich sociálních pracovníků,“ vyjmenovává Dušan Hluzín.

V nedalekém městě Hranice je situace jiná

Lépe jsou na tom sousední Hranice, a to díky sdružení Elim. Provozuje nejen ubytovnu pro sociálně slabé, ale ve spolupráci s městem získalo do pronájmu několik starších bytů. S opravami ale museli pomoci budoucí nájemníci. Pracovali tam, aby mohli z vydělaných peněz zaplatit nájem.

Stejná pravidla platí také pro obyvatele nového azylového domu v místní části Drahotuše. Sdružení Elim tady s finanční podporou hranické radnice koupilo a opravilo statek, kde našlo bydlení dvacet lidí. Lukáš Malkus navíc i práci.

„Mám už zkušenosti z azyláku v Hranicích. Asi se mnou byli spokojení, tak mi nabídli tohle místo. Hlavním úkolem bude hlídat lidi, aby tady nebyly problémy a aby to tady všechno proběhlo v pohodě. Bude to náročné, ale může to být další nová zkušenost,“ hodnotí práci Malkus.

Problém už se řeší na státní úrovni. Chystá se novela zákona, která má upravit podmínky pro vyplácení doplatku na bydlení. Majitelé dostanou nově peníze podle velikosti bytu, a ne podle počtu lidí, kteří v něm žijí.

Jana Zemková, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme