Češi vyvinuli metodu, díky které je možné podrobně číst dědičnou informaci pšenice

Čeští vědci pomohli odhalit genetický plán pšenice. Vyvinuli novou metodu, která pomůže podrobněji číst dědičnou informaci obilniny. Pomůže ve šlechtění odolnějších odrůd obilovin. Detaily výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Nové poznatky se využijí i v Česku. Zrnka jednotlivých odrůd skladují ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Tamní biologové čerpají z místní obří genobanky, která uchovává desítky tisíc tuzemských i zahraničních vzorků plodin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pšenice je příkladem C3 rostliny | Foto: GNU General Public License, verze 1.2, Bluemoose

„Osivo se tady dočistí, dostane číslo příjmu,“ říká Vojtěch Holubec a prochází laboratořemi pražské genobanky. V boxech a na stolech jsou vyskládané misky se zrnky obilnin. Po vysušení se nasypou do sklenic a uskladní v mrazicích komorách.

„Režim skladování máme minus 18 stupňů. Na chodbě je minus pět. Celková kapacita komor je přes 100 tisíc vzorků. Každá sklenice tu má přesný skladový kód,“ upřesňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nové metodě informovala redaktorka Petra Benešová

Některé vzorky se tady uchovávají i třicet let. Různé odrůdy obilnin pak slouží k výzkumu a šlechtění. Odhalení genetického plánu a nová metoda pro čtení dědičné informace pšenice je tak pro šlechtitele a biology obrovským posunem.

„V podstatě je učiněn první a základní krok k tomu, abychom to pochopili a mohli nyní hledat jednotlivé geny, které bychom pak využívali během šlechtění. A teprve to, co se podaří vyšlechtit, může mít velký význam pro pěstování pšenice v nejrůznějších oblastech,“ říká vedoucí ústavního odboru genetiky a šlechtění rostlin Ilja Prášil.

Nové odrůdy, vyšší výnosy

Novou metodu, která umožňuje rychle a přesně zjišťovat polohu genů obilniny, vyvinul výzkumný tým pod vedením profesora Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

„Ta naše metoda vlastně řeší základní problém, jak studovat tak obrovskou a složitou dědičnou informaci. My jsme koncepčně použili velmi jednoduchý postup - informaci jsme rozdělili na menší části a teprve ta je potom studována. Byla to týmová práce, ale dá se říct, že bez nás by to nebylo možné,“ popisuje profesor Doležel.

„Praktický dopad předpokládáme ve šlechtění, jehož cílem je získávat nové odrůdy, které budou mít vyšší výnos. Prioritou jsou především odolnosti vůči chorobám, ale zároveň se hodně silně ukazuje požadavek na šlechtění odrůd, které budou odolné vůči změněnému klimatu,“ uvádí.

Na odhalení genetického plánu se pak podíleli i další zahraniční badatelé. Pšenice je spolu s rýží a kukuřicí nejdůležitější zemědělskou plodinou planety. Světová sklizeň z více než 215 milionů hektarů je téměř 700 milionů tun.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme