Podíl na úspěšné misi na Měsíc mělo před 45 lety i středisko v Houstonu

O tomto víkendu to bude přesně 45 let od přistání prvních lidí na Měsíci. Extrémně náročná mise byla výsledkem soupeření dvou největších velmocí studené války Sovětského Svazu a Spojených států. Ty nakonec byly úspěšnější, a to díky programu Apollo. Lodí s tímto názvem přistálo v letech 1969 až 1972 na Měsíci celkem šest. Do kosmu je vynesly rakety Saturn odpalované z Floridy, řídící středisko vzniklo v Houstonu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Johnsonovo kosmické středisko v Houstonu v Texasu | Foto: NASA

Dvě nejdůležitější místa americké NASA jsou od sebe vzdálená 1400 kilometrů.

„Protože v době, kdy se rozhodovalo o tom, kde bude řídící středisko, tak byl předsedou Národní rady pro vesmír viceprezident Johnson, který pochází z Texasu. A ten se přičinil o to, aby to dostal Texas a Houston,“ vysvětluje publicista Karel Pacner.

V hlavním sále střediska pracovali ti nejdůležitější lidé pro celý americký kosmický program.

Přehrát

00:00 / 00:00

O 45. výročí americké mise k Měsíci mluvil Jan Herget

„Řekněme tři, čtyři desítky. Ale další stovky lidí byly ve vedlejších sálech a napomáhaly hlavním operátorům v hlavním sále,“ doplňuje Pacner.

Když se cílem NASA stal Měsíc, nikdo nevěděl, jak se k vesmírnému tělesu vzdálenému od Země 384 tisíc kilometrů dostat.

Posádka Apolla 11, zleva: Neil Armstrong, Michael Collins a Edwin Aldrin | Foto: NASA

Od super rakety ke stavebnici

Existovaly různé varianty, například plán na obří super raketu, která by vážila 10 000 tun.

Nakonec zvítězila koncepce lodi sestavené ze tří částí, které se v určité fázi letu od sebe rozpojily a pak znovu spojily v jiné konfiguraci.

„Koncepci nikdo nevěřil. Setkávání dvou těles ve vesmíru je neskutečná alchymie. Jako když se mají potkat dva rychle rotující kolotoče. Nakonec tato koncepce vyšla vítězně,“ popisuje publicista Tomáš Přibyl zrod programu Apollo.

První lodě s tímto jménem postupně testovaly jednotlivé fáze letu, od startu, přes manévrování v kosmu až k obletu Měsíce. Na jeho povrch dosedlo teprve až Apollo 11.

Tragédie posádky Apolla 1

Docházelo ovšem i k tragédiím. Při rutinním testu ještě na Zemi uhořela celá posádka Apolla 1, kvůli vadné elektroinstalaci.

„Oběť těchto tří kosmonautů pravděpodobně zachránila život mnoha dalších kosmonautů u Měsíce. Protože tady šlo nejen o elektroinstalaci, ale o totální překopání celého programu. A možná i díky tomu se podařilo zachránit Apollo 13,“ říká Přibyl.

Mise Apollo 13 na Měsíc nedoletěla kvůli explozi kyslíkové nádrže. Tento příběh je dobře známý ze stejnojmenného filmu:

„Houstone, máme problém,“ zní ukázka z filmu.

Díky maximálnímu úsilí tisíců lidí se podařilo posádku Apolla 13 v pořádku vrátit na Zemi.

„To byla improvizace od A do Z, ale byla to šťastná hodinka a dodnes na Apollo 13 vzpomínáme jako na nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky,“ dodává Tomáš Přibyl.

Program Apollo měl být začátkem trvalého osídlení Měsíce, to se ale dodnes nestalo a od prosince 1972 na povrch Měsíce zatím žádný další člověk nevstoupil.

Apollo 11 na Měsíci | Foto: archiv autora

Milan Kopp, Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme