Uprchlíků, kteří míří přes Středozemní moře do Evropy, přibývá. Podle odhadů se letos na riskantní cestu vydá od břehů severní Afriky celkem sto tisíc migrantů. Drtivá většina z nich dorazí ke břehům Itálie, menší část běženců připluje k ostrovu Malta. Tam končí v uprchlickém táboře a čekají, že budou mít štěstí a získají azyl v Německu nebo Spojených státech.

4:36 28. července 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Obyvatelé malého ostrova jsou přívalem imigrantů zaskočeni a cestu k nim hledají jen s obtížemi.

V učebně sedí v lavicích osm mužů. Zralí padesátníci i sotva dvacetiletí kluci. I v odpoledním horku na sobě mají kožené bundy a trička s kapucí.

Třídou se line příjemná hudba. Začíná sezení na téma „Jaký je můj sen“. Zatímco mladík z Konga by se chtěl stát fotbalovou hvězdou a mít rychlé auto, muž středního věku ze syrského Homsu by chtěl být se svou rodinou.

„Jsem tady už dva roky, rodina zůstala v Sýrii, pořád na ně myslím. Snad jsou v pořádku, snad se i jim podaří dostat do bezpečí,“ přeje si Hassan. Doma pracoval jako malíř pokojů, teď je ale na Maltě a učí se žít v odlišném prostředí.

„Sen každého z nich je žít v Americe, ale o životě tam nic nevědí. Vysvětluji jim, co jsou to lidská práva, jaká práva má žena a jak se chovat k dětem. Spousta věcí je pro ně nová, třeba co je to PIN kód. Nevědí, jak se chovat na úřadě, ani proč tam vůbec chodit,“ vysvětluje Bernardet.

"Kulturní šok"

V uprchlickém táboře učí cizince sociální dovednosti. Většina běženců přichází ze Somálska. V poslední době roste počet Syřanů. Prchají většinou mladí lidé, nejčastěji ve věku kolem 22 let.

„Hodiny jsou zaměřeny na to, aby to pro ně nebyl takový šok. Jsou tady pláže, muslimové vidí holky v plavkách a už to pro ně musí být docela velký kulturní šok,“ popisuje Vítek, který je v uprchlickém středisku na praxi.

Imigrace se na malé Maltě stává velkým problémem. Dvacet tisíc lidí za posledních deset let znamená totéž, jako by v České republice přibylo půl milionu uprchlíků.

„Jistě že je nemůžeme poslat zpátky. Chápeme důvody, které je vyhnaly ze země. Měly by si je ale rozdělit ostatní evropské země, které na to mají peníze. Lidé, především starší generace, mají obavy. Nejsou na takový počet přistěhovalců připraveni. Imigrace je celoevropský problém, který by se měl řešit na celoevropské úrovni,“ říká Ramona Attard, mluvčí ministerstva domácí bezpečnosti.

Běžní Malťané ale mluví podstatně méně diplomatickým jazykem: „Nechceme je tady. Berou nám chleba. Berou nám práci. Imigrant bere za práci na černo 5 eur na hodinu, mně by museli dát 15, ale raději zaměstnají je. Každá země Evropské unie by si měla vzít svůj díl našich imigrantů. Kdybychom nebyli v Evropské unii, nebyli by oni tady.“

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít