Archeologie z nebe. Brněnské muzeum odkrývá památky objevené z ptačí perspektivy

Více než 12 tisíc leteckých snímků převedli do digitální podoby vědci a památkáři v rámci projektu Archeologie z nebe. Ten je nyní k vidění v rámci multimediální výstavy o dálkovém archeologickém výzkumu, kterou připravil Archeologický ústav akademie věd. Expozice je k vidění do září letošního roku v Moravském zemském muzu v Brně. Většinu vědeckých snímků může veřejnost nalézt i v otevřeném digitálním archivu.

Tento článek je více než rok starý.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak dokládají mnohé pozůstatky, Česká krajina je bohatá na archeologické lokality. Některé – jako hrady – jsou nepřehlédnutelné. Letečtí archeologové ale mohou odkrývat i dávná sídliště a pohřebiště, po nichž z běžné perspektivy nezbylo na povrchu země téměř nic.

Neandrtálci žili ve větších skupinách, než si vědci dosud mysleli. Lovili velké slony a sušili jejich maso

Číst článek

„Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. A je to právě pohled z výšky, takzvaný dálkový průzkum země, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic,“ uvádí Martin Gojda z Archeologického ústavu akademie věd v Praze.

Stopy lidských aktivit lze z výšky zaznamenat díky rozmanitým příznakům. Třeba v podobě porostů, stínů na povrchu, v rozdílech při navátém sněhu nebo sklonu svahu. Nejčastějším ukazatelem je ovšem vegetace.

„Plodiny v různých půdách jednotlivých výplní archeologických objektů rostou lépe, nebo hůře. V zaniklých obydlích a hrobech lépe, na kamenitých strukturách hůře,“ říká Gojda.

„Nejlépe se tyto změny projevují na obilí, ale zachytit je lze i na jiných kulturních plodinách. V zimě a při jarním tání zase v závislosti na vlastnostech půdní výplně taje tenká vrstva sněhu odlišně,“ doplňuje vědec a jeden z autorů výstavy v Moravském zemském muzeu v Brně.

Historie letecké archeologie

Historie objevování archeologických památek pohledem z výšky sahá až do konce 18. století, kdy se uskutečnily první letecké průzkumy pomocí horkovzdušných balonů. Se snímky z letadla se lze setkat od roku 1908. První fotografie pro potřeby archeologie se v Čechách a na Moravě pořizovaly od přelomu 20. a 30. let 20. století, standardní součástí vědeckého výzkumu se ale stávají až v 90. letech minulého století. Průkopníkem letecké archeologie se stal v té době Miroslav Bálek, zaměstnanec tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Jeho bohatý fond se stal hlavním předmětem zájmu projektu Archeologie z nebe.

Expozice, která je součástí vědeckého projektu seznamuje návštěvníky s již více než stoletou historií objevování archeologických lokalit pomocí leteckého snímkování a přibližuje jejich nenahraditelný vědecký přínos.

Kromě fotografií řady archeologických památek lze na výstavě vidět také 3D modely památek, hrobů a výzkumných zařízení.

Autorkou expozice je Barbora Tesařová z brněnského studia muse.arch. Část výstavy pojala jako průvodce po kulturních krajinách s archeologickými nálezy.

V dalších částech si mohou návštěvníci vyzkoušet například simulátor dronu a nahlédnou do více než 25 tisíc leteckých fotografií v Digitálním archivu Archeologické mapy České republiky.

Výstavu Archeologie z nebe je možné zhlédnout v brněnském Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea až do 3. září 2023.

fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme