Plastové obaly z posledních let se ještě ani nezačaly rozpadat, tento problém nás teprve čeká, varuje vědec
Mikroskopické plastové částečky se postupně uvolňují ze všech umělohmotných materiálů už jen tím, že je používáme. Příkladem je i nejnovější nález z Antarktidy, kde novozélandští vědci našli hlavně umělá vlákna. „Pocházejí z pevniny, pravděpodobně z oblečení. Přenášejí se vzduchem na velkou vzdálenost, pak byly srážkami sraženy na zem,“ vysvětluje Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
„Ukazuje se, že mikroplasty se šíří atmosférou po celé planetě,“ říká Cajthaml.
Poslechněte si reportáž Martina Srba o rozšíření mikroplastů na planetě a rozhovor s Karolínou Brabcovou o dopadu jedovatých látek z plastů na mužskou plodnost
Většina plastů se v přírodě nerozloží, jen se obrušují a rozpadají na stále menší částice, mikroplasty, a ještě menší nanoplasty. Na světě jsou podle vědců všudypřítomné. Kolují i v lidské krvi a našli bychom je i v krvi ještě nenarozených dětí.
„Naše těla zřejmě mikroplasty nedovedou vyloučit, pokud se do nich dostanou. Takže se kumulují a nikdo neví, s jakou koncentrací skončíme v našich tělech. Třeba se nahromadí preferenčně v konkrétním orgánu,“ upozorňuje Tomáš Cajthaml.
Vědci našli na Antarktidě mikroplasty v čerstvě napadaném sněhu. Byly i v odlehlé oblasti
Číst článek
Další problém je, že mikroplastové částice mají nepřeberné množství tvarů. Některé mohou v těle působit jako ostré střepy, které narušují důležité součásti živých buněk.
„Zkoumá se to velice krátce a složitě. Víme, že toxicita tam je. Ale jaká další chronická toxicita se objeví po delší době, to ještě nevíme,“ připouští Cajthaml.
Problém, který nás teprve čeká
Navíc jde o problém, který z přírody hned tak nezmizí. I kdybychom úplně přestali plasty používat, je kolem nás mnoho odpadků, které se ještě zdaleka nerozpadly. Vědci nacházejí třeba kelímky od kávy, které se používaly před desítkami let.
„Něco se z nich třeba odlouplo. Ale naprostá většina těchto materiálů se ještě nerozpadla na mikroplasty, to nás teprve čeká,“ varuje Cajthaml.
Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské krvi. Hodnotí to jako znepokojivé
Číst článek
Výroba plastů však neklesá, naopak každoročně roste. Podle Tomáše Cajthamla byly dvě třetiny všech umělých hmot vyrobené až po roce 2000.
Podle výzkumů sice úpravny pitné vody odstraní kolem 80 procent mikroplastů, ale propustí zejména menší částice, které mohou být o to nebezpečnější.
Dopad na mužskou plodnost
Jedovaté látky z plastických hmot jsou jednou z příčin mužské neplodnosti, upozornil na to výzkum britsko-dánského vědeckého týmu uveřejněný v časopise Environment International. Podle studie jsou evropští muži vystavení příliš vysokým dávkám látek, jako jsou bisfenoly, ftaláty a dioxiny.
O znečištění vody léky jsme donedávna nevěděli. A zatím nevíme, co s tím, přiznává hydrogeolog Hrkal
Číst článek
„Bisfenoly a ftaláty jsou přísady, které se přidávají do plastů. Ftaláty jsou tradičně změkčovadla PVC, některé byly zakázány, ale část je podobná tomu, co se objevuje znovu ve výrobcích jako náhrady. Bisfenoly se přidávají do polykarbonátů, nacházeli jsme je například v klasických účtenkách z obchodů nebo v konzervách. Také některé bisfenoly už byly zakázány, ale vědci objevují i jejich náhrady,“ shrnuje Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky z organizace Arnika. Do lidského těla se tyto látky dostávají zřejmě z potravin.
„Dioxiny vznikají při různých průmyslových procesech, nejznámějším je spalování odpadu za přítomnosti chloru. Vždycky vznikne asi 30 procent popílku, který je vysoce toxický. Likvidovat tento odpad je nákladné a těžké, v přírodě se dioxiny vůbec nerozkládají. Takže desítky i stovky let putují v těle živočichů a dostávají se do lidského organismu,“ přibližuje Brabcová.
