Letos je to 60 let od podpisu mezinárodní smlouvy o Antarktidě. Na jejím základě rozhoduje o tomto světadílu 29 státu světa, posledních šest let včetně České republiky. Co přinese chystaná Pražská deklarace o Antarktidě? Nejenom na to odpovídá Radiožurnálu vedoucího českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.

Tento článek je více než rok starý.

dvacet minut radiožurnálu Antarktida 12:43 3. července 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

K nejzásadnějším tématům kongresu v Praze patří podle Nývlta otázka, jak udržet Antarktidu pro příští generace takovou, jaká je dnes, tedy kontinent co nejméně dotčený lidskou činností.  

„I když tam míří čím dál více turistů, tak se snažit přijmout taková opatření, aby jejich vliv na životní prostředí Antarktidy byl co možná nejmenší,“ nastiňuje. Důležité je také podle něj udržet tento kontinent bez válek, těžby nerostných surovin nebo lovu.

K dohodě se připojí další státy

Pražská dohoda o Antarktidě by pak měla utvrdit všechny signatářské státy Antarktické smlouvy o jejich vzájemném pozitivním vztahu ke kontinentu.

Led v západní části Antarktidy se ztenčuje, někde až o 122 metrů, zjistili vědci

Číst článek

To znamená, že co bylo přijato před 60 lety, včetně dalších přijatých dokumentů a konvencí, nadále platí. „A že všechny smluvní strany tento systém podporují,“ dodává Nývlt.

Cílem konference je zároveň přizvat ke smlouvě o Antarktidě i další státy. Podle Nývlta mají zájem například Kanada, ale také Venezuela.

Zasahují Antarktidu klimatické změny způsobené člověkem? A jak funguje česká výzkumná stanice na ostrově Jamese Rosse?

Tomáš Pancíř, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít