Housenky plastožroutky jsou lepší než chemie. Larva zavíječe si poradí s mikrotenovým sáčkem

Lidstvo ročně použije více než bilion jednorázových plastových sáčků. Spolu s dalším plastovým odpadem zabírají místo na skládkách, ohrožují životní prostředí a jsou hrozbou i pro lidské zdraví. Jak zlikvidovat tuny plastového odpadu? Španělští vědci objevili, že lépe než současná chemie si s tím poradí některé hmyzí larvy, které dokážou plasty strávit a odbourat.

Madrid Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Larvy Zavíječe voskového, latinsky Galleria mellonella, které dokážou sežrat i plast

Larvy Zavíječe voskového, latinsky Galleria mellonella, které dokážou sežrat i plast | Foto: César Hernández, Consejo Superior de Investigaciones

Hmyz Zavíječ voskový je asi centimetr až dva velký motýlek, trochu podobný domácímu molovi. Dospělí jedinci moc zajímaví nejsou, jejich larvy ale zcela nepochybně ano.

Čeští včelaři zavíječe považují za škůdce. Jeho housenky totiž žijí ve včelích úlech. Konzumují med nebo vosk a v poškozených plástvích spřádají vlákna, kvůli kterým se k nim včely nemají šanci dostat a zlikvidovat je.

Zavíječ tedy v přírodě zvládne sežrat i těžko odbouratelný včelí vosk. Španělským vědcům se nyní podařilo zjistit, že stejným způsobem dokáže zkonzumovat i polyetylen, tedy jeden z nejpoužívanějších plastů. Vyrábí se z něj plastové tašky, mikrotenové sáčky nebo potravinové obaly. Chemické procesy, které při trávení polyetylenu zavíječ používá, jsou podle vědců unikátní.

Larvy Zavíječe voskového, latinsky Galleria mellonella, které dokážou sežrat i plast

Plast rozkládají rychleji než jakékoliv dosud známé postupy. Jedna larva zavíječe udělá v mikrotenovém sáčku 1 až 3 díry za hodinu. Stovka larev zvládne za 12 hodin úplně zlikvidovat 92 miligramů plastu.

Odborníci nyní chtějí chemické procesy, které trávení doprovází, důkladně prozkoumat a pokud možno je uvést do praxe i bez housenek.

Za objevem stojí jedna amatérská včelařka a vědkyně z univerzity v Kantábrii. Když kontrolovala své úly, narazila na larvy zavíječe, které kvůli ochraně včelstva vysbírala do plastového sáčku. O chvíli později si všimla, že do té doby neporušený sáček v sobě má spoustu děr.

Společně s kolegy se jí pak velmi rychle podařilo prokázat, že za poškození skutečně mohou housenky zavíječe. Sama to pro vědecký server Researchgate okomentovala slovy: „Příroda je krásná. Stačilo nám dívat se kolem sebe a našli jsme řešení."

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme