Čeští vědci potvrdili účinnost nové dvojité protilátky proti všem hlavním mutacím koronaviru. A to na živém viru. O jejich úspěchu píše prestižní časopis Nature. Protilátku vyvinul mezinárodní tým vědců, experti teď vyjednávají s farmaceutickými společnostmi o zahájení klinické studie.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 11:01 25. března 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nová protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace koronaviru: britskou, jihoafrickou a brazilskou. Testy zároveň ověřily, že protilátka chrání i před původním kmenem viru.

V Česku je 20 potvrzených případů jihoafrické mutace koronaviru. Ministerstvo sleduje dvě ohniska

Číst článek

„Toto se podařilo potvrdit nejenom s využitím experimentálních modelů, založených na různých pseudovirech a podobně, ale bylo to potvrzeno i s využitím skutečně životaschopného viru,“ upřesnil pro Radiožurnál Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd.

Za úspěchem stojí výzkumné laboratoře z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV. Dvojitou protilátku vyvinuli švýcarští vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně.

„Kombinujeme dva typy protilátek do jedné molekuly. V tomto případě je protilátka stejně nebo i více účinná než protilátkové koktejly, ale dokážeme ji připravit za zlomek nákladů,“ vysvětlil Růžek s tím, že proti běžně využívaným monoklonálním protilátkám si zase virus dokáže rychle vyvinout rezistenci. A to v řádu dnů. „Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti covidu-19,“ dodal.

Lidské zámky v myších plicích

Vědci v preklinické studii otestovali protilátky na myších.

‚Nemusí jít o souvislost příčinnou.‘ Za týden přibyla čtyři podezření na úmrtí po očkování

Číst článek

Nemohli ale využít běžné laboratorní myši, protože jim koronavirus žádné závažné potíže nezpůsobuje. Na svých buňkách nemají správné zámky, do kterých by mohl koronavirový klíč zapadnout. A tak vědci museli do myších plic tyto lidské zámky (receptory ACE2) dostat.

„Uměle jsme připravili nemnožící se virus, který dokázal proniknout do buněk myších plic a tento lidský protein tam vnést. Tím jde navodit citlivost myších buněk k lidskému patogenu,“ vysvětlil zástupce ředitele Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV Jan Procházka.

Mezinárodní tým vědců teď vyjednává s farmaceutickými společnostmi o zahájení klinické studie, aby mohl dvojitou protilátku otestovat na lidech.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít