Pomocí bílkovin, lipidů a dalších látek umíme vyrobit jedlý obal, popisuje chemička Hermanová

Řešením ekologických i ekonomických problémů spojených s obaly u potravin jsou jedlé obaly. Jaké jsou jejich výhody a jaké překážky jim brání v uvedení na trh, vysvětluje ve Studiu Leonardo Soňa Hermanová z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

obaly, potraviny

obaly, potraviny | Foto: White.Rainforest | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

„Jedlé obaly využívají tří skupiny látek. Biopolymery, většinou polysacharidy a bílkoviny. Další skupinou jsou přírodní lipidy, tedy vosky a oleje. Třetí skupinou pak přidané látky, abychom dostali například filmotvornou směs,“ uvádí badatelka.

Přehrát

00:00 / 00:00

O budoucnosti spojené s jedlými obaly bude mluvit host Studia Leonardo, Soňa Hermanová z  Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity

Každá ze složek bioobalu má svou funkci. „Zatímco biopolymer funguje jako nosná vrstva obalu, tak lipid brání vlhkosti. Zmíněná aditiva jsou často plastifikátory, tedy malé molekuly, které zajistí, že výsledný film je ohebný a nepraská.“

„Jedlé obaly si můžeme představit jako samostatnou fólii nebo povlak, které jsou přímo na povrchu potraviny a jsou na ni nanášeny v podobě tekuté směsi.“

Jedlý obal a problém s hygienou

„V případě jedlého povlaku směřují k tomu, aby bylo nakonec možno konzumovat s potravinou i tento povlak. Ale není logisticky možné, abychom dopravili potravinu domů a bez obav ji mohli sníst, protože nezajistíme hygienu.“

„Pořád jsme ještě na začátku, a tak studujeme potenciál těchto látek, ale na vzorcích potravin, zvláště těch rychle se kazících.“

Soňa Hermanová

V takovém případě vědci chtějí volit obal, který je biodegradovatelný, což je jeho hlavní výhoda. Ten se postupně rozpadne na malé molekuly, až na oxid uhličitý, vodu a biomasu.

Výzkum se zaměřuje především na vytváření takových obalů z obnovitelných zdrojů. „Zajímají nás především vedlejší produkty potravinářských a zemědělských technologií, proto spolupracujeme i s dalšími pracovišti. Studujeme potenciál těch produktů, které vznikají v rámci jiných výrob jako tzv. odpady.“

Brněnští výzkumníci se specializovali na využití mléčného proteinu kaseinu, pak také syrovátkových proteinů. „Pořád jsme ještě na začátku, a tak studujeme potenciál těchto látek, ale na vzorcích potravin, zvláště těch rychle se kazících, tedy čerstvém ovoci a zelenině.“

Testy na jahodách

Badatelé prováděli testy na jahodách, které namáčeli do připravených povlaků. „Poté se sleduje obal i charakter potraviny pod obalem, zda si uchovává barvu a vzhled, vážíme ji také pro úbytek hmotnosti.“

Odbornice: Lidé nerozumí pojmu minimální trvanlivost. Domácnost vyhodí potraviny za 8000

Číst článek

„Obecně předpokládáme, že tyto povlaky nepřijdou do kontaktu s dužinou, musíme tedy prokázat, že nemění nebo nespouštějí nějaké reakce v samotné potravině.“

Hlavním úkolem je prověřit funkčnost obalu na potravině. „Tu omyjeme tak, abychom obal odstranili. Teprve pak testujeme okrájené kousky ovoce a pokud se ověří nezávadnost, můžeme obal konzumovat i s ovocem.“

„Evropská potravinová politika žádá, aby tak, jak je bezpečná potravina, byl bezpečný i obal. Musíme tedy prokázat, že naše obaly nemají negativní dopad na lidské zdraví, nemění složení potraviny, neuvolňují nějaké složky do potraviny,“ přibližuje současné úkoly brněnských vědců Soňa Hermanová.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.

Renata Kropáčková, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme