Rudí skřítci nad Chorvatskem. Lovec blesků vyfotil při bouřce v Česku vzácný jev nad Jadranem

Rudí skřítci. Vypadají jako červené jiskry ohňostroje, ve skutečnosti ale jde o takzvané nadoblačné blesky. Netradiční úkaz tento týden na Třinecku vyfotil a natočil pozorovatel Martin Popek. Blesky se přitom nenacházely nad Českem, ale nad několik set kilometrů vzdálenou oblastí Slovinska, severem Chorvatska a Maďarska. Fotograf je zachytil díky speciální technice.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český pozorovatel Martin Popek, který spolupracuje s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd, se pozorováním a fotografováním blesků zabývá už několik let. Za tu dobu se mu podařilo několikrát zachytit i nadoblačné blesky. Naposledy úkaz zaznamenal v úterý.

Díky vysokocitlivé technice vyfotil blesky nad Chorvatskem, Maďarskem a Slovinskem. A to přesto, že sám byl tou dobou v Nýdku na Třinecku.

„Díky tomu, že jsou blesky v průměrné výšce nějakých 80 kilometrů nad zemským povrchem, tak je běžně můžeme pozorovat. Teoreticky až v dálce 1000 kilometrů,“ popsal pro iROZHLAS.cz. V úterý podle něj navíc byly nad oblastí dobré bezoblačné podmínky. „Byla to kvalitní bouře a produkovala velmi pěkné nadoblačné blesky,“ dodal.

MCS bouře 11.6.2019 from martin popek on Vimeo.

Skřítci a elfové

Mezi nadoblačné blesky patří takzvané přechodné světelné události, které mají poetická jména. Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd vysvětluje, proč se jim říká skřítkové, elfové, halo, modré výtrysky či gigantické výtrysky.

„Skřítci vypadají jako červená či oranžová postavička skřítka s vlásky visícími dolů nebo jako mrkev s kořínky, případně jako medúza. Objevují se ve výškách 50 až 80 kilometrů. Elfové vypadají jako rychle se rozšiřující světelný prstenec či disk a objevují se ve výškách okolo 90 km,“ uvádí.

Modrý výtrysk pak vypadá jako světelná modrá fontána vycházející přímo z bouřkového oblaku. Pokud jde o takzvaný gigantický výtrysk, rovněž vychází z bouřkového oblaku, ale jeho barva je modročervená a dosahuje výšek 80 až 90 kilometrů.

Kromě toho mezi nadoblačné blesky patří takzvané pozemské gama záblesky.

Lovci blesků

Jevy jsou podle expertky z Akademie věd skutečně obrovské - skřítci jsou přes 30 kilometrů vysocí, elfové mohou mít až 300 kilometrů na šířku, gigantické výtrysky jsou podle pozorování až 70 kilometrů vysoké. Lze je proto spatřit i na velkou vzdálenost, ačkoliv to na pozorovatele klade různé nároky.

A jak jev pozorovat? Podle Kolmašové je potřeba se připravit a mít štěstí. Pozorovatel musí na snímcích z meteorologických radarů vytipovat vzdálenou noční bouřku, dívat se směrem nad ni a nemrkat.

Z archivu pozorovatele Martina Popka (2015) | Foto: Martin Popek

„Na našem území je zatím málo lovců nadoblačných blesků. Nejčastěji jsou zaznamenávány skřítci a halo, bylo zaznamenáno i několik elfů. Gigantické výtrysky na našem území nebyly, aspoň co vím, zaznamenány,“ popsala.

Například Martin Popek úkazy pozoruje a snímá pomocí vysokocitlivých černobílých a analogových kamer, které fungují přes GPS. „Výsledné video jde do převaděče, který převede analogový signál do digitálního tvaru a ten putuje do počítače. V něm je specializovaný program podobný těm v bezpečnostních kamerách, ten vychytává jednotlivé události.“

Pokud jde o případné problémy s nadoblačnými blesky z hlediska letecké dopravy, podle Kolmašové nehrozí. „Letadla do výšek skřítků či elfů nelétají, takže žádné problémy se skřítky či elfy spojené nejsou. Mnohem víc problémů způsobují obyčejné blesky. Byly také obavy, že mohou cestujícím škodit pozemské gama záblesky, ale měřením přímo v letadlech se nepotvrdily,“ dodala.

dbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme