Před 30 lety zmizelo nádraží v Praze na Těšnově, proti byli odborníci i veřejnost
Železniční nádraží na pražském Těšnově definitivně zmizelo v oblacích prachu před 30 lety, 16. března 1985. Vedle 400 kilogramů trhaviny se na tom podílelo i politické rozhodnutí, a to navzdory protestům odborné i laické veřejnosti. Místo, kde novorenesanční stavba kdysi stála, dnes protíná severojižní magistrála.
Nádraží Praha-Těšnov neboli Denisovo nádraží patřilo spolu s hlavním a Masarykovým ke trojici koncových nádraží pražského železničního uzlu. V letech 1872-1875 ho postavili podle plánů českého architekta Karla Schlimpa. Sloužilo veřejnosti téměř 100 let.
Poslední vlak odjel z nádraží 1. července 1972. Třináct let se tedy zvažovalo, co s novorenesančními budovami bude.
Ty byly opuštěné a velmi chátraly. „To všechno začalo chátrat, protože se tam dostávali holuby, kteří vyklovávali fresky. Několikrát se uvažovalo, co by tam mohlo být," říká v dokumentu pro Českou televizi Božena Hoťová, ekonomka nádraží Těšnov.
Tenkrát se uvažovalo i o tom, že by z nádraží vznikla stanice metra. V době hlubokého komunismu tomu prý chtěli pomoci dokonce tak, že by hned vedle vybudovali bezpečnostní kryt.
16. března 1985 bylo tedy nádraží Těšnov srovnáno se zemí. Na jeho místě je dnes zatím park. Už v roce 1991 byla založena Společnost pro znovupostavení Denisova nádraží v Praze, zatím ale stále bez výsledků.
