Před sto lety vznikl v polském Tarnově zárodek československých legií

Před sto lety se začala psát nová kapitola československých legií. V polském Tarnově složila přísahu první početná skupina českých vojáků, kteří se dostali do ruského zajetí. Přímo v Tarnově si to dnes připomněli zástupci Československé obce legionářské i ministerstva obrany.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Československé legie v Rusku | Foto: public domain

Bylo jich 231 a přísahou v polském Tarnově překročili hranici, za kterou už nebylo návratu. V případě zajetí rakousko-uherskými jednotkami mohli od polního soudu jako velezrádci habsburského trůnu čekat jedině smrt.

Česká družina – jak se zárodek československých legií v Rusku jmenoval – se v bojích osvědčila. Brzy měla také ztráty a v této části Polska, známé za Rakouska jako Halič, jsou válečné hroby, o které se dodnes stará ministerstvo obrany.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před sto lety prvních 200 dobrovolníků přísahalo věrnost čs. legiím. Mluvil o tom Miloš Borovička z Československé obce legionářské

Z dobrovolníků se staly poměrně ceněné jednotky ruské carské armády. Chodili zejména na rozvědky a získávali cenné zpravodajské informace.

„Přísaha novodružníků je opravdu významný milník v budování československých legií na východní frontě. Součástí našeho projektu Legie 100, kterým připomínáme sté výročí vzniku legií, jsou i tyto poutě. Poklonit se památce dobrovolníků je úplně to nejmenší, co pro ně můžeme udělat,“ vysvětluje Miloš Borovička z Československé obce legionářské.

Na prostranství před jednou ze základních škol v jihopolském Tarhově stojí pamětní deska zhruba čtyřem desítkám legionářů, kteří v této části Polska padli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přísahu bojovat proti Rak.-Uhersku složilo přes 200 českých a slov. zajatců v polském Tarnově. O dnešní připomínce informuje Vít Pohanka

„Připomnělo si to několik desítek lidí z Československé obce legionářské, byl tu i vojenský přidělenec z velvyslanectví ve Varšavě a zástupci města. Byl to krátký, ale řekl bych dojemný obřad. Příslušníci Československé obce legionářské tady měli obvykle předky a všichni byli v dobových uniformách,“ hlásil z Tarnova zpravodaj Vít Pohanka.

Československých legionářů bylo v Rusku do konce války celkem 60 tisíc. Drtivá většina z nich se dostala domů, byť velmi komplikovaně.

„Po bolševické revoluci museli až do Vladivostoku, s bolševiky často bojovali. Mnozí z nich umírali dokonce ještě po válce. Zemřelo jich několik tisíc, většina se dostala už do svobodného Československa,“ připomíná Pohanka.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru