Před sto lety vznikl v polském Tarnově zárodek československých legií

Před sto lety se začala psát nová kapitola československých legií. V polském Tarnově složila přísahu první početná skupina českých vojáků, kteří se dostali do ruského zajetí. Přímo v Tarnově si to dnes připomněli zástupci Československé obce legionářské i ministerstva obrany.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Československé legie v Rusku | Foto: public domain

Bylo jich 231 a přísahou v polském Tarnově překročili hranici, za kterou už nebylo návratu. V případě zajetí rakousko-uherskými jednotkami mohli od polního soudu jako velezrádci habsburského trůnu čekat jedině smrt.

Česká družina – jak se zárodek československých legií v Rusku jmenoval – se v bojích osvědčila. Brzy měla také ztráty a v této části Polska, známé za Rakouska jako Halič, jsou válečné hroby, o které se dodnes stará ministerstvo obrany.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před sto lety prvních 200 dobrovolníků přísahalo věrnost čs. legiím. Mluvil o tom Miloš Borovička z Československé obce legionářské

Z dobrovolníků se staly poměrně ceněné jednotky ruské carské armády. Chodili zejména na rozvědky a získávali cenné zpravodajské informace.

„Přísaha novodružníků je opravdu významný milník v budování československých legií na východní frontě. Součástí našeho projektu Legie 100, kterým připomínáme sté výročí vzniku legií, jsou i tyto poutě. Poklonit se památce dobrovolníků je úplně to nejmenší, co pro ně můžeme udělat,“ vysvětluje Miloš Borovička z Československé obce legionářské.

Na prostranství před jednou ze základních škol v jihopolském Tarhově stojí pamětní deska zhruba čtyřem desítkám legionářů, kteří v této části Polska padli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přísahu bojovat proti Rak.-Uhersku složilo přes 200 českých a slov. zajatců v polském Tarnově. O dnešní připomínce informuje Vít Pohanka

„Připomnělo si to několik desítek lidí z Československé obce legionářské, byl tu i vojenský přidělenec z velvyslanectví ve Varšavě a zástupci města. Byl to krátký, ale řekl bych dojemný obřad. Příslušníci Československé obce legionářské tady měli obvykle předky a všichni byli v dobových uniformách,“ hlásil z Tarnova zpravodaj Vít Pohanka.

Československých legionářů bylo v Rusku do konce války celkem 60 tisíc. Drtivá většina z nich se dostala domů, byť velmi komplikovaně.

„Po bolševické revoluci museli až do Vladivostoku, s bolševiky často bojovali. Mnozí z nich umírali dokonce ještě po válce. Zemřelo jich několik tisíc, většina se dostala už do svobodného Československa,“ připomíná Pohanka.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme