Odlesnění vrcholů skal u Křižánek by mohlo usnadnit návrat sokolů

V Křižánkách bude dnes tématem číslo jedna odlesnění skalních dominant v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. S nápadem odkrýt pohled na vybrané skály a umožnit tam návrat například sokola stěhovavého, přišli ochranáři. Spustili anketu, ve které se k nim souhlasně připojila většina hlasujících. Lesníci už ale tak nadšení nejsou.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odlesnění skal ve Žďárských vrších by prý usnadnilo návrat sokola stěhovavého

Odlesnění skal ve Žďárských vrších by prý usnadnilo návrat sokola stěhovavého | Foto: Petr Hladík

V Křižánkách na Žďársku dnes ekologové s veřejností proberou odlesnění skal ve Žďárských vrších. Navazují tak na anketu, kterou koncem května spustili na webových stránkách chráněné krajinné oblasti.

Pro odkrytí vybraných skalních dominant, například Bílé skály u Křižánek a Malinské skály u Blatin, kliklo na webu chráněné krajinné oblasti na ano 553 ze 780 hlasujících. Ochránci dávají dohromady dokumenty, které ukazují, jak se krajina ve Žďárských vrších postupně vyvíjela.

Například ještě v první polovině minulého století jste na dálku ještě skalní dominanty mohli pozorovat, dnes už jsou zarostlé, a to převážně smrkovým porostem.

A protože přírodovědci pozorují návrat zvláště chráněného sokola stěhovavého do české přírody, přejí si jeho zahnízdění také na Vysočině, říká přírodovědec Jaromír Čejka:

Sokol stěhovavý | Foto: U.S. Fish & Wildlife Service

„Dochází k návratům na historická hnízdiště a byť zatím to Českomoravská vrchovina nebyla, tak jsou zde z poměrně nedávné doby lokality, kde sokol stěhovavý hnízdil. A k nim patří rulová skalní města na hřebenech Žďárských vrchů.“

Lesníci ale mají z kácení strach, říká vedoucí životního prostředí žďárské radnice Jaroslav Doubek:

„Když vykácíme 50 metrů kolem skal, tak pustíme vítr do okolních porostů a následkem může být rozvrat porostů ve vrcholových partiích v důsledku působní větru. Otevřou se porostní stěny, následně tam nalítne samozřejmě kůrovec a vzniknou další škody. A my bychom si nepřáli, aby to dopadlo jako na Šumavě, takže jsme z tohoto pohledu opatrní.“

Aby mohl sokol zahnízdit, potřebuje klid. Vzhledem k turistickému ruchu by musel být k vybraným skalám, pokud by se tam skutečně usadil, v době hnízdění přísný zákaz vstupu. K diskuzi je také dopad odlesnění na ty druhy živočichů, kterým právě tento porost vyhovuje a přizpůsobili se mu.

Sokol stěhovavý | Foto: Stock Exchange

mkp, Hana Mikulincová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme