První civilní jaderná elektrárna na světě slaví výročí. Sovětský svaz ji spustil před necelými 60 lety

Sovětský svaz se před takřka 60 lety zapsal do dějin jaderné energetiky, když uvedl do provozu první civilní jadernou elektrárnu na světě. Reaktor v Obninsku začal pracovat 27. června 1954. Stavbu elektrárny zahájil Sovětský svaz o tři roky dříve na příkaz tehdejšího vůdce Stalina. Vedl ji šéf sovětského jaderného výzkumu Igor Vasiljevič Kurčatov.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakouská jaderná elektrárna má přejít na biomasu

Rakouská jaderná elektrárna má přejít na biomasu | Foto: Vojtěch Berger

„Byl to velice geniální fyzik, zároveň také velice schopný organizátor, ale byl vlastně vedoucím projektu ruských jaderných zbraní, což v té době byla priorita,“ říká Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Vědecké řízení proto Kurčatov předal řediteli obninské laboratoře Dimitriji Blochincevovi. Kurčatov ale na něj dohlížel a bez jeho podpory by elektrárna nejspíš vůbec nevznikla, vysvětluje Wagner.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před téměř 60 lety Sovětský svaz spustil provoz první civilní jaderné elektrárny. Vladimír Wágner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd v rozhovoru pro Český rozhlas popisuje historické okolnosti i technické podrobnosti.

Reaktor obninské elektrárny měl grafitový moderátor a chlazen byl vodou. Jde o raného předchůdce reaktorů RBMK, které byly v černobylské elektrárně, jak připomíná Wagner: „Měl elektrický výkon 5 MW, tepelný výkon 30 MW. Současné reaktory jsou okolo několika stovek MW.“

Provoz elektrárny byl zahájen rok po Stalinově smrti a zpočátku se operátoři potýkali s problémy. Spuštění na plný výkon se odkládalo několik měsíců. Ze systému trubek jim totiž protékala do grafitu voda. Utěsňovali to ale za pochodu. „To by dneska absolutně nešlo,“ směje se Wagner.

Obninská elektrárna přežila železnou oponu i Sovětský svaz. Sloužila až do roku 2002, kdy byl reaktor AM-1 definitivně odstaven. Přídavné systémy se sice daly obměňovat a modernizovat, životnost reaktorové nádoby je ale omezená, byť může být poměrně dlouhá v závislosti na toku neutronů, kterým je vystavena.

Původně se předpokládalo, že většina reaktorů vydrží zhruba 25 až 30 let, později se však ukázalo, že jejich životnost může dosahovat 40 až 60 let.

Helena Berková, Alina Holušová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme