Antibiotikum z česneku je účinné, bakterie nestihnou získat rezistenci, tvrdí chemik

Jak se může věda postavit k neustále zvyšující se rezistenci bakterií na syntetická antibiotika? „Jedním z našich cílů je vytvoření umělé česnekové buňky,“ řekl v Magazínu Leonardo chemik Ondřej Kašpar z Ústavu chemického inženýrství pražské Vysoké školy chemicko-technologické.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česnek (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Česnek je po mnoho tisíc let univerzální lék nejen na kožní problémy. A protože je to přírodní antibiotikum, zkouší se nyní i intravenózní aplikace, tedy účinné látky se aplikují přímo do krve pacienta,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příspěvek Magazínu Leonardo o výrobě přírodních antibiotik

Vědci tak například zjistili, že česnek dokáže bojovat s rakovinovým bujením. „Účinnou látkou česneku je alicin, jednoduchá látka, která obsahuje síru. Díky síře jde o látku velmi těkavou, nestabilní a typicky zapáchající.“

Alicin ovšem v česneku jako takovém obsažen není. „Je tam jen její substrát alin, který sice nemá žádný antibakteriální účinek, ale je na rozdíl od alicinu stabilní. V česneku také najdeme enzym alinázu,“ pokračuje Kašpar.

„A při mechanickém poškození česnekové buňky dojde k tomu, že se tento enzym dostane do kontaktu se substrátem, a dochází k velmi rychlé reakci, která dává vzniku alicinu s vysoce antibakteriálními účinky a s velmi krátkým poločasem rozpadu,“ objasňuje chemik mechanismus vzniku účinné látky.

Pětina lidí by nachlazení léčila antibiotiky. Kvůli jejich nadměrné spotřebě jsou bakterie stále odolnější

Číst článek

Alicin není možné skladovat a použít později, protože jeho poločas rozpadu se počítá v řádu minut. „Snažíme se udělat nosič v řádu mikrometrů, který bychom byli schopni vpravit do těla, a v něm budou jak alin, tak alináza.“

„A pouze když obě částice navlhnou nebo dojde k překročení teploty, se částice spojí a vyprodukují antibakteriální alicin.“

Regulace antibiotik problém jen oddaluje

Známým faktem je, že antibiotika jsou v současnosti obrovsky nadužívána a tím vznikají vůči nim rezistentní kmeny bakterií. „Hlavním východiskem z této situace je regulace užívání antibiotik, ale tím stejně problém jen oddalujeme.“

„Antibiotika zabíjí senzitivní kmeny, které se nedokáží bránit. Protože ale bakterie neustále mutuje, tak čas od času vznikne kmen, který je rezistentní vůči danému antibiotiku. Také bylo dokázáno, že některé bakterie nalezené v zavalených jeskyních už mají rezistenci na antibiotika, která právě vyvíjíme,“ popisuje Kašpar.

„Právě přírodní antibiotika, protože jsou vysoce nestabilní, tak bakterie nemá dostatečně dlouhý čas na to, aby si proti nim vytvořila rezistenci.“

Tato vlastnost je zároveň výhodou i nevýhodou. „Nejsme schopni taková antibiotika skladovat, ale bakterie nemají čas na vytvoření rezistence, třeba také proto, že na rozdíl od syntetických antibiotik u nich nedochází k akumulaci v přírodě, ve spodních vodách, v půdě a podobně.“

Česnek je plodina levná a obsah enzymu v něm je obrovský. „Takže z relativně malého množství česneku dostaneme obrovské množství enzymu. Substrát alin se dá také jednoduše syntetizovat.“

„Proto má česnek obrovský potenciál a je zajímavý i pro průmyslové využití, protože investice je mnohem menší. Rádi bychom produkt ve formě náplastí uvedli na trh do dvou, tří let,“ shrnuje Ondřej Kašpar.

Josef Kluge, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme