Tisíce věřících dnes míří do Velehradu u Uherského Hradiště, kde začíná Národní pouť 2011. Dny lidí dobré vůle pokračují bohoslužbami na připomínku příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Přišli v 9. století z Byzancie na pozvání knížete Rostislava, aby tu položili základy církve. Pro svou misii vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Přes 200 moravských obcí vyvěsilo při této příležitosti také moravské vlajky.

9:07 5. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle religionisty Ivana Štampacha bylo v 9. století politickou otázkou, jestli převládne křesťanství v pojetí latinského západu nebo v jeho slovanské verzi:

„Já si myslím, že kdyby nás to mělo upozornit na to, že Evropa by měla, jak kdosi moudrý řekl před pár desetiletími, dýchat oběma plícemi, že k evropské kultuře patří ta západní, ale i ta východní evropská kultura, tak to je užitečné upozornění a všichni to potřebujeme a neměli bychom ohrnovat nos nad tím, že Evropany jsou také Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Srbové a další.“

Podle pražského arcibiskupa Dominika Duky má význam Cyrila a Metoděje evropský rozměr:

„Naši světci, jakkoliv si je rádi přivlastňujeme, jsou i světci dalších slovanských národů, mezi nimiž působili buď sami, nebo prostřednictvím svých žáků. Jejich misie měla velký mezinárodní význam.“

Svátek Cyrila a Metoděje se slaví 5. července v náhradním termínu. Ještě v 19. století oslavy připadaly na jaro, ale kvůli počasí byl svátek věrozvěstů přemístěn na červenec. Přesné datum těsně před výročí upálení Jana Husa vybrala katolická církev pravděpodobně záměrně.

„Naskýtá se pak otázka, zda-li pak nebylo zvoleno toto datum záměrně vedle svátku velkého reformačního kazatele mistra Jana Husa. Záměrně z toho hlediska, aby do jisté míry tu jeho památku potlačilo a vytlačilo z našeho vědomí,“ říká specialista na církevní dějiny Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.

Na více než 220 moravských radnicích a dalších veřejných institucích se dnes objevila moravská vlajka.Tvoří ji dva vodorovné pruhy, horní je zlatý, dolní červený, ve středu je tradiční symbol - moravská orlice. Akt má právě v den cyrilometodějského svátku probouzet zájem veřejnosti, zejména mladých lidí, o poznávání naší vlasti, její historie, tradice, folkloru, ale i malebné přírody.

Iniciátor této akce Vladimír Novotný, místopředseda občanského sdružení Moravská národní obec, který byl hostem ranního Radiožurnálu, odmítá tvrzení, že by se jednalo o projevy nacionalismu. "Vyvěšování moravské vlajky hodně lidí chápe jako zdravý projev moravanství a sounáležitosti s Moravou," konstatuje.

Z popudu Moravské národní obce se dnes zdarma otevřela i některá muzea jako například expozice v Uničově, Zábřehu, Československá pohraniční pevnost u Mikulova nebo kostnice ve Křtinách. Na mnoha místech je součástí také kulturní program.

Na Velehradě proběhne slavnostní poutní mše u příležitosti 1148. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu.

Přibližně 1 milion 400 tisíc korun vynesl charitativní koncert, který včera završil první den tradičních Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Peníze rovným dílem získají čtyři neziskové organizace. Podle organizátorů si koncert pod širým nebem i přes nepřízeň počasí nenechalo ujít 17 a půl tisíce návštěvníků.

Pavla Dluhoschová, bre, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít