Od roku 2009 by na Moravě měla fungovat soukromá věznice
Ještě do konce roku vyhlásí ministerstvo spravedlnosti výběrové řízení na firmu, která za více než jednu miliardu korun postaví na Moravě novou věznici pro pět stovek odsouzených za těžší trestné činy. Řekla to Michaela Hájková z Vězeňské služby.
Soukromá společnost zaplatí veškeré investice ze svého a zároveň bude zajišťovat i plných 25 let provoz trestnice s výjimkou ostrahy vězňů. Za tu dobu ji má stát na nájemném a platbách za služby uhradit všechny pořizovací náklady i s přiměřeným ziskem.
"Výstavba nové věznice pomocí PPP projektu, tedy takzvaného partnerství soukromého a veřejného subjektu, přinese Vězeňské službě kromě řešení stávající situace naplněnosti vězeňských zařízení i novou věznici dle evropských moderních standardů," upřesnila Hájková.
Vůbec první soukromá trestnice v Česku má podle zadávacích podmínek Vězeňské služby zahájit provoz v roce 2009.
Jaké zkušenosti s privátními věznicemi mají v Británii?
Ve Spojeném království je 154 věznic ve státní správě, které se vyznačují například tím, že díky práci trestanců dodávají sítě pro fotbalové branky šedesáti procentům britských klubů. Kromě těchto věznic je v Británii také 11 věznic soukromých. Ty jsou spravovány bezpečnostními firmami jako Securicor, GSL, Group Four a jiné, i když podléhají kontrole ministerstva vnitra. Začaly se stavět v devadesátých letech jako věznice nové generace.
Ačkoli mají často dobré výsledky, občas jsou s nimi problémy, stejně jako s věznicemi státními. Například nejhorší výsledky vykázala podle nejnovější zprávy inspektorů soukromá věznice Parc ve městě Bridgend, která spadla na tabulce všech věznic na 132. místo. Na druhé straně je například soukromá věznice Altcourse v Liverpoolu, otevřená v roce 1997, která vykazuje podle inspektorů skvělé výsledky.
Ovšem i tam se našlo něco, co poslanci parlamentu shledali jako neuspokojivou věc - podle informací BBC se správci věznice, společnosti Group Four, zdařilo sjednat tak výhodné stavební půjčky, že oproti 16procentnímu výnosu, který stanovila smlouva, Group Four dosáhla výnosu 39 procent, což se poslancům nelíbilo, protože se jednalo o soukromý zisk Group Four.
Proto doporučili, aby pro příští projekty tohoto druhu vláda trvala na zvláštní klauzuli smlouvy zvané clawback clause o zpětné návratnosti výnosů, tak aby se do státní pokladny dostala alespoň část dodatečných zisků.
