Poprvé v historii volí prezidenta občané, cesta k přímé volbě ale byla složitá
Poprvé v historii si půjdou Češi volit hlavu státu sami. Dosud tato pravomoc patřila výhradně poslancům a senátorům. Politici se všelidové hlasovaní k volbě prezidenta pokoušeli v minulosti prosadit už několikrát, vždy ale marně. Podařilo se jim to až minulý rok.
Václav Klaus je tak poslední hlavou státu, kterou na Hrad dostaly hlasy politiků. „Hlasování se zúčastnilo 279 poslanců a senátorů. Pro kandidáta Václava Klause 141,“ zaznělo 19. února 2008 a ten se podruhé stal hlavou státu.
Zvolen byl ale až na podruhé a ve třetím kole. Volbu totiž provázela řada nejasností a sporů jako uniklá videonahrávka nebo údajné vyhrožovaní, kdy některým zákonodárcům chodily poštou dopisy s kulkami od střelných zbraní.
Cestu k historicky první přímé volbě hlavy státu připomněla Martina Spěváčková
Právě tyto pochybné události nakonec také přispěly k zavedení přímé volby prezidenta. Sám Klaus ji přitom považuje za fatální chybu, podle něj je naprostým populistickým nesmyslem.
S odmítavým postojem k přímé volbě nezůstal Klaus mezi politiky jediný. Největší problém s ní měli senátoři. Ti se obávali toho, že přijdou o jednu z významných pravomocí.
Senátor Jaroslav Kubera z ODS se pozastavil i nad samotnou změnou ústavy. „Já nejsem a priori proti přímé volbě, ale trvám na tom, že by si vyžadovala hlubší změnu ústavy, že je to zásadní změna. To není jenom o tom, že si budeme volit prezidenta přímo, týkalo by se to i debaty o tom, jestli potřebujeme dvoukomorový parlament, pokud bude přímo volený prezident, když by některé pravomoci Senátu mohl převzít,“ přemítal Kubera.
Spor o pravomoci
Zákonodárci napříč politickým spektrem se hádali zejména o to, zda prezidentovi při změně ústavy rovnou neomezit i některé pravomoci a nezúžit tak jeho roli. S takovými návrhy přicházeli především sociální demokraté.
„Naši snahu ten zákon vylepšit nelze přece vydávat za snahu ho blokovat nebo odmítat. My jsme udělali pro jeho zlepšení, co se dalo. Něco prošlo, něco neprošlo, ale zásadní otázka přímé volby není věc, kterou bychom měli nějak řešit. To je zásadní otázka našeho programu,“ vysvětloval při vyjednávání o podobě zákona například právní expert ČSSD Stanislav Křeček.
Politologovi Stanislavu Balíkovi z Masarykovy univerzity v Brně se naopak nelíbilo to, že změnu způsobu volby neprovázelo posílení pravomocí hlavy státu.
„Způsobu volby má odpovídat charakter a rozsah těch pravomocí. Přímé volbě, silnějšímu mandátu přímo od veřejnosti nezprostředkovanému nikým jiným, přísluší silnější pravomoci. A naopak, je-li nepřímá volba, tak pak nechť má orgán nižší pravomoci tak, jako má dnes prezident nebo starosta,“ říká Balík.
Rozhodne síla osobnosti
Také politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci považuje přímou volbu za systémově špatnou. „Například v parlamentním režimu by dominantní částí exekutivy měla být vláda. Česko má dlouhodobé problémy se slabými vládami, už od roku 1996. A místo toho, abychom řešili tento problém, teď zvyšujeme roli prezidenta, jeho legitimitu. Bude se cítit silnější, mít větší ambice a bude je realizovat na úkor vlády,“ myslí si.
Hosty Ozvěn dne na Radiožurnálu byli Tomáš Lebeda, politolog z Univerzity Palackého v Olomouci, a komentátor ČRo Petr Nováček
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček se domnívá, že případné posílení pravomocí prezidenta bude záležet především na síle osobnosti budoucí hlavy státu. „Ty pravomoci jsou dány ústavou. Změnit ji dokáže jen poslanecká sněmovna a senát třípětinovou většinou hlasů,“ vysvětluje Nováček dodává:
„Pokud bude prezident silný, asertivní a průbojný, může se stát, že postupně se začneme pohybovat směrem k prezidentskému systému. Bude záležet na vztahu prezidenta k politickým stranám, jestli ty to dovolí. Přímo volený prezident bude mít mandát od všeho lidu. A to je něco jiného než ten zprostředkovaný 281 zákonodárci.“
Nakonec se ale strany dohodly a našly v obou komorách parlamentu potřebnou ústavní většinu k zavedení přímé volby hlavy státu. V únoru ho pak podepsal i Václav Klaus. O několik měsíců později pak politici schválili i prováděcí zákon k historické první přímé volbě.
Přímá volba zaměstnala soudy
Odpůrcům nahrávaly i nedostatečnosti prováděcího zákona. V praxi se pak projevily třeba při sporech o výpočet neplatných hlasů na petičních arších kandidátů nominovaných přímo lidmi. Vzorec, jak neplatné hlasy počítat, uchopilo ministerstvo vnitra po svém.
„Skutečně jsme dospěli k závěru, že se ministerstvo vnitra dopustilo protizákonnosti v otázce promítání zjištěné průměrné chybovosti dvou zkoumaných vzorků do celkového počtu předložených podpisů,“ řekl soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček.
Podle Václava Henycha z ministerstva vnitra úřad zákon neporušil. „Že byl zvolen jiný výklad a uznán za správný je v pořádku, já to nezpochybňuji. Jenom říkám, že se bráním tomu, že jsme postupovali protizákonně. Byl jiný výklad,“ tvrdí.
Následovaly soudní stížnosti. Tomio Okamura si kvůli svému vyřazení stěžoval u Nejvyššího správního a pak i u Ústavního soudu. Ani v jednom případě neuspěl. A to ani se stížností kvůli problému s náhodností kontrolovaného vzorku.
„Podstatné je, zda je v této souvislosti zachována ona náhodnost, která má vyloučit manipulaci s výsledky kontroly, například zařazením na první pohled podezřelých údajů ke kontrole, nebo naopak jejich vyloučením z kontroly. Tato náhodnost ovšem nebyla konkrétními námitkami zpochybněna,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Tomio Okamura bude nakonec hledat spravedlnost u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Nevzdává ani svůj boj s Ústavním soudem. Přesto všechno si ale Češi půjdou zvolit prezidenta v řádném termínu, tedy 11. a 12. ledna 2013.
Na Slovensku pomohla překonat ústavní krizi
První přímá prezidentská volba na Slovensku, která se uskutečnila před 14 lety, pomohla podle politologa Grigorije Mesežnikova překonat ústavní krizi:
„Neměli jsme více jak rok zvolenou hlavu státu, předtím byl prezident volen v parlamentě. Tehdy ale vztahy mezi vládním seskupením HZDS a opozicí byly velmi konfliktní. Po ukončení funkčního období prezidenta Michala Kováče byla funkce neobsazená. Tehdy opozice iniciovala dokonce referendum o zavedení přímé volby prezidenta. Referendum ale bylo zmařené.“
O první přímé prezidentské volbě na Slovensku mluvil politolog Grigorij Mesežnikov
Po roce 1998 byla ale Ústava novelizovaná a prezident byl zvolen přímo občany.
„V ten okamžik to znamenalo stabilizaci ústavního systému a zklidnění situace. Od té doby Slovensko nasbíralo více zkušeností s výkonem funkce prezidenta voleného občany. Myslím si, že tyto zkušenosti jsou velmi zajímavé. Předpokládám, že až Česká republika projde první prezidentskou volbou, tak bude velmi zajímavé porovnat zkušenosti, které má Slovensko.“
První účast u přímé volby na Slovensku byla masová, v letech 2004 a 2009 už byl zájem nižší.
„Přesto mají prezidentské volby mobilizující účinek. Politické strany se významně angažují. Je to jedna z rovin, kde se profilují jednotlivé politické strany a aktéři.
