Podle návrhu textu ústavní novely by Italové přímo určili, kdo se má stát po volbách premiérem. Strany a kandidátky, které by podpořily kandidáta s největším počtem hlasů, by pak dostaly prémii.
Jan Wintr přivítal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyloučení Denisy Rohanové z prezidentské volby. Pro iROZHLAS.cz vysvětluje, proč to odpovídá jeho předpokladu o nestandardnosti kandidatury.
Pokud má vybrat nejvíc diskutabilní věci Zemanova „prezidentování“, tak vyjmenovává postup při jmenování nebo odvolávání ministrů, kdy prezident dával najevo, že nemusí respektovat vůli premiéra.
První dvě přímé volby českého prezidenta však vyjevily i negativa, především vyostřenou polarizaci společnosti. Nic z toho, co známe od nás, však nedostihuje zkušenost Spojených států amerických.
V roce 2013, po zvolení Miloše Zemana prezidentem v historicky první přímé volbě, převážil mezi českými politology i komentátory názor, že zavedení přímé volby byl omyl.
Druhá přímá volba české hlavy státu se blíží. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 12. a 13. ledna, vyhlásil ve středu předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
Podpora přímé volby prezidenta oproti minulému roku mírně klesla. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Zhoršilo se i hodnocení současné hlavy státu Miloše Zemana.
O post rumunského prezidenta se ve druhém kole voleb utkají dosavadní premiér Victor Ponta a starosta města Sibiu Klaus Iohannis. Naznačují to průběžné výsledky po sečtení více než 90 procent hlasů. Další kandidáti skončili se značným odstupem od vedoucí dvojice.
Občanští demokraté utrpěli při výběru příští hlavy státu drtivou porážku, protože klání o Hrad nikdy nebrali vážně, prohlásil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu senátor a předseda ODS na Praze 9 Tomáš Kladívko. Dodal, že členové strany nikdy nezačali brát vážně ani samotnou přímou volbu.
Poprvé v historii si půjdou Češi volit hlavu státu sami. Dosud tato pravomoc patřila výhradně poslancům a senátorům. Politici se všelidové hlasovaní k volbě prezidenta pokoušeli v minulosti prosadit už několikrát, vždy ale marně. Podařilo se jim to až minulý rok.
Začíná historicky první přímá volba prezidenta. V ní si sami Češi vyberou nástupce Václava Klause. O Hrad bojuje celkem 9 registrovaných kandidátů. Volební místnosti se otevřou ve 14 hodin, lístek do urny mohou lidé hodit až do 22. hodiny. V sobotu pak od 8 do 14 hodin.
Do historicky první přímé volby prezidenta republiky zbývá něco málo přes dva měsíce. V tuto chvíli lze jen odhadovat, jestli se díky tomu, že hlavu státu nebudou volit poslanci a senátoři, pročistí prostředí a volba povede aspoň z části k obnovení důvěry veřejnosti v politiku. Protikorupční organizace Transparency International se rozhodla monitorovat financování a průhlednost prezidentské kampaně.
Ekonom Jan Švejnar nebude v přímé volbě kandidovat na prezidenta. Chce prý pokračovat ve své akademické a poradenské činnosti. Ukončil tak několikaměsíční váhání, zda se volby zúčastní. Podle průzkumů přitom patřil spíše k favoritům volby.
Výkonná rada ODS chce ještě dnes rozhodnout o podobě a způsobu volby stranického prezidentského kandidáta, kterého by vyslala do boje o Hrad. Nástupce Václava Klause si totiž budou lidé vybírat v přímé volbě.
Češi sice už podle nedávno přijaté změny Ústavy můžou vybírat prezidenta přímo, ale pořád se neví přesně jak. I proto se potenciální kandidáti na úřad zatím drží zpátky. Určitý skluz v legislativní přípravě se dnes pokusí dohnat vláda. Ministrům se dostává na stůl prováděcí zákon, který by měl pravidla volby stanovit. A i když politici označují normu za technickou, řeší zásadní otázky.
Senátoři odpoledne rozhodnou, jestli budou lidé nástupce Václava Klause na Hradě volit přímo, nebo tato povinnost zůstane pouze zákonodárcům. Podle novely Ústavy by kandidáta mohli navrhnout i občané, a to peticí s 50 tisíci podpisy. Zatím vše nasvědčuje tomu, že změna Senátem projde beze změny.
Senátoři by dnes mohli rozhodnout o přímé volbě prezidenta. Návrh má šanci, zřejmě se pro něj vysloví minimálně celá ČSSD i část ODS. Je ale společnost připravená na odpovědnost volit hlavu státu? Socioložka Jiřina Šiklová míní, že nikoliv.
Přímá volba starostů, o které dnes jedná vláda, by v mnoha obcích předešla komplikacím. Zažili je třeba lidé ve Zbinohách na Jihlavsku, kde se zastupitelé nedokázali shodnout, kdo má být starostou.
Důvěra v Poslaneckou sněmovnu se podle posledního průzkumu agentury STEM propadla na 16 procent. To je nejméně za celou existenci samostatného českého státu. V porovnání s průzkumem z loňského června si dolní komora parlamentu pohoršila o tři procentní body. Senátu věřila koncem roku 2011 čtvrtina veřejnosti, což se už deset let téměř nemění.
2:44
|Martin Drtina, Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, ak|Zprávy z domova
Podpora pro přímou volbu prezidenta ve sněmovně ani po dnešku dohodnutá není. Vláda má na této schůzi projednat ve druhém čtení svůj návrh ústavního zákona, podle kterého by už příštího prezidenta volili lidé přímo a ne prostřednictvím poslanců jako dnes.
Vládní koalice se na jednání s ČSSD před sněmovní schůzí dohodla na tom, že návrh přímé volby prezidenta pustí do 2. čtení. Jednotliví lídři si ale pro podporu přímo voleného prezidenta kladou podmínky, zejména v jeho možných kompetencích.
Poslanci dnes udělali první krok k přímé volbě prezidenta. Vládní návrh, podle kterého by si hlavu státu vybírali lidé sami, dnes sněmovna propustila do dalšího projednávaní. Opoziční sociální demokracie (ČSSD) ale dál trvá na svých výhradách k normě.
O přímé volbě prezidenta bude rozhodovat na dnes začínající schůzi poslanecká sněmovna. Návrh ale nemá jasnou podporu, přestože na něm pracovali společně zástupci vlády i opoziční ČSSD. Nakonec se nedokázali dohodnout na podrobnostech.
Současný systém volby starostů založený na soutěži politických stran, nikoli jednotlivých kandidátů, mnohým nevyhovuje. Vláda dokonce uvažuje o jeho novém nastavení. Volit by se mohlo přímo. Tak je to běžné i v řadě evropských zemí.
Vládou prošel návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Hlavu státu by lidé volili dvoukolově, podobně jako volí senátory. Koalice projednávala návrh se sociální demokracií, která trvá na tom, aby prezident mohl jmenovat vedení České národní banky pouze se souhlasem vlády a Senátu. O sporných bodech budou obě strany ještě jednat.