Republikový výbor US-DEU o stranické krizi a o důvěře vedení
Vedení Unie svobody-DEU jedná o situaci ve straně. Krizi prohloubil odchod dvou poslanců z unie. Oba, Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, sice zůstali členy poslaneckého klubu, ale mají za to, že se US-DEU odchyluje od svého programu. Vytvoření menšinového kabinetu není podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly aktuální.
Při příchodu na jednání vyjádřila bývalá předsedkyně strany Hana Marvanová názor, že by za současné situace mělo vedení jednat. Sama očekává, že by se sjezd US-DEU měl konat do konce měsíce června.
Jak Radiožurnálu ještě před zasedáním potvrdil první místopředseda strany Jan Hadrava, ministři a předsednictvo US-DEU na výboru požádají o vyslovení důvěry. "Vzhledem k situaci, která vznikla odchodem dvou poslanců, bude svolán mimořádný republikový výbor na neděli večer, bude zde diskutována tato situace a zároveň předsednictvo a ministři požádají o vyslovení důvěry," uvedl Hadrava.
Odchod poslance Vrbíka a nyní i Bielesze z US-DEU totiž opět rozkolísal už tak křehkou vládní koalici sociálních demokratů, lidovců a unionistů, jejíž existence záleží na podpoře všech 101 koaličních poslanců ve sněmovně.
Vyostřila se také situace uvnitř samotné unie, která se dlouhodobě potýká s odlivem voličů i členů. O tom, že Bielesz takový krok udělá, se v kuloárech hovořilo už ve čtvrtek. Podle vlastních slov Bielesz svůj odchod ze strany důkladně promyslel. Vliv na jeho rozhodnutí prý měla i reakce US-DEU na odchod Tomáše Vrbíka. Podle Bielesze se vedení strany chovalo, jako by se nic nestalo, a podcenilo vážnost situace. Jak Bielesz řekl Radiožurnálu, s předsedou strany Petrem Marešem situaci v unii několikrát, a podle svých slov marně, řešil. "Moje názory nebyly brány v potaz, protože jsem se upřímně snažil poměry v Unii svobody napravit, ale nepodařilo se to. Vývoj posledních dnů a měsíců nenaznačuje žádný obrat k lepšímu."
Večerní jednání může být klíčové pro další osud celé vládní koalice. Například zakladatel unionistů, senátor Jan Ruml tvrdí, že by měli dikutovat o odchodu ze Špidlovy vlády. Naproti tomu unionistický poslanec za Pardubický kraj a hlinecký starosta Robert Vokáč pojede na republikový výbor s úmyslem vytrvat. "Nemám ve zvyku opouštět firmu, když se jí zrovna nedaří, takže jsem pro to, abychom se v US-DEU semkli a rychle se zamysleli nad tím, co vedeme a jak to vedeme, jak to bude do budoucna. V žádném případě nemám v úmyslu z unie vystovat, na rozdíl od pánů Bielesze a Vrbíka. Protože já se nějakých potíží nebojím!"
Lidový dům vyčkává
Sociální demokraté po zasedání svého politického grémia zaujali vyčkávací pozici. Že bude Bielesz hlasovat pro vládní koalici, v to doufá i místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "Pokud jde o otázku koalice, tak to záleží na tom, zda Unie svobody udrží svůj poslanecký klub, aby byl schopen podporovat tuto vládu," uvedl Škromach. Vedení unionistů vzkázal, že by si měla udělat ve svém poslaneckém klubu udělat pořádek. "Pokud by tento stav nebyl udržitelný nebo pokud by poslanci měli jinou představu, pak bude potřeba hledat jiné řešení rychle a razantně," dodal Škromach.
V Bieleszovu a Vrbíkovu loajalitu věří i poslanci další vládní strany - KDU-ČSL. Předseda lidoveckého klubu Jaromír Talíř ale přiznává, že nezná názor Mariana Bielesze na jednotlivé zákony, které bude sněmovna schvalovat. "Pan Vrbík signalizoval některé zákony, se kterými má problémy, pana Bielesze jsem neslyšel, že by říkal konkrétní výhrady, tak netuším, jak se zachová třeba příští týden při schvalování zákona o nájemném."
Opozice: Problémy vládní koalice se prohlubují
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik považuje Bieleszův odchod za další projev slabosti nejslabší vládní strany a očekává problémy, které to přinese vládní koalici. "Tito dva poslanci se již nebudou cítit vázáni koaliční smlouvou a je docela pravděpodobné, že si budou hrát na takové malé Wagnery v rámci koalice," připomněl Kováčik.
Místopředseda největší opoziční strany, občanský demokrat Jan Zahradil potvrdil, že přestože se v posledních dnech koaliční většina otřásá v základech, nebude ODS v současnosti vyvolávat hlasování o vyjádření nedůvěry vládě. "Jak je vidět, problémy nemá jenom sociální demokracie, kde už vnitřní válka pokračuje dlouhou dobu, ale zejména nejmenší koaliční strana. Co to bude znamenat pro fungování koaliční vlády, na to si počkáme. Za ODS mohu říct, že nehodláme dělat ukvapené závěry," uvedl Zahradil.
Z historie US-DEU
Unie svobody vznikla v lednu 1998. Jejím prvním předsedou se v únoru 98 stal bývalý ministr vnitra Jan Ruml. V roce 1998 získala v parlamentních volbách 8,6% hlasů. US spolu s KDU-ČSL, DEU a ODA vytvořila podpisem Svatováclavské dohody 28.9.1999 tzv. Čtyřkoalici, která se v následujících letech účastnila voleb na všech úrovních. Senátní volby v letech 1998-2000 vyhrála.
Dalším předsedou US byl v únoru 2000 zvolen bývalý ministr průmyslu obchodu a velvyslanec ve Velké Británii Karel Kühnl. Ten se v březnu 2001 stal lídrem Čtyřkoalice. V čele strany ho proto vystřídala v červnu 2001 Hana Marvanová, která stála u zrodu integrace Unie svobody s Demokratickou unií (27. 10. 2001).
V lednu 2001 se Čtyřkoalice rozpadla a do parlamentních voleb šla pouze Koalice US-DEU a KDU-ČSL. Ve volbách získala 14,2%. 4. 7. 2001 Hana Marvanová odstoupila a stranu vedl do řádného Republikového shromáždění v lednu 2002 její 1. místopředseda Ivan Pilip.
V povolebních vyjednáváních byla sestavena koaliční vláda tří stran: vítězné ČSSD a US-DEU spolu s KDU-ČSL. Unie svobody obsadila tři ministerské posty: ministrem pro vědu, výzkum, vývoj, lidská práva a lidské zdroje a zároveň vicepremiérem se stal Petr Mareš, ministrem pro místní rozvoj Pavel Němec a ministrem pro informační technologie Vladimír Mlynář. Na VIII. Republikovém shromáždění US-DEU dne 19.1. 2003 byl předsedou strany zvolen Petr Mareš, bývalý poslanec a dlouholetý místopředseda strany.
