Řetězce vlastní pětinu lékáren. Je to vážný problém, shodují se lékárníci s ministrem

V posledních letech v Česku vyrostlo přes šest stovek řetězcových lékáren. Téměř polovina z nich jsou původně nezávislé lékárny, které řetězcům nedokázaly odolat. Farmaceuti i ministr zdravotnictví to považují za problém.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K prioritám lékárníků patří i zavedení pevných doplatků na léky pro všechny pacienty v každé lékárně (ilustrační foto) | Foto: Eva Odstrčilová

V Česku v posledních letech vyrostly dva silné lékárenské řetězce: Dr. Max a Benu. Podle farmaceutů to může trh s léky deformovat.

„Situace malých nezávislých lékáren začíná být velmi vážná,“ tvrdí Pavel Grodza z České farmaceutické společnosti. „Stálé snižování cen nejvíce předepisovaných léčiv, marketingové praktiky většiny provozovatelů řetězcových lékáren a stále rostoucí vstupní náklady přivádějí lékárníky k rozhodnutí ve svém podnikání dále nepokračovat.“

„Vnímám povzdech malých lékáren jako oprávněný,“ souhlasí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „Pokud někdo přijde s technickým řešením, jak pomoci primárně malým lékárnám, bude to nákladově řekněme ve stovkách milionů, tak to určitě podpořím,“ uvedl pro Zdravotnické listy.

Řetězce můžou používat agresivní praktiky

„Významná tržní síla řetězců způsobí pomocí svých často agresivních praktik, že nezávislé lékárny jsou stále méně schopny konkurovat velkým řetězcům, “ vysvětluje Jan Kostřiba z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. „Nastává situace, kdy řadařetězcových lékáren nevzniká na zelené louce, ale převzetím existující lékárny. Ten tlak skutečně někteří nezávislí lékárníci nevydrží a musí lékárnu prodat,“ doplňuje.

„Když přebíráme lékárny od původních majitelů, tak – pokud mohu mluvit za naši síť – to nefunguje stylem, že bychom dělali nějaké nátlaky na majitele lékáren v rámci toho, ať nám prodají lékárnu, ale ve většině případů přebíráme lékárny od lékárníků, kteří jsou v důchodovém nebo těsně předdůchodovém věku a nemají pokračovatele, kterému by svůj byznys mohli předat,“ brání se Michal Jurča, provozní ředitel druhé největší lékárenské sítě Benu.

Kostřiba ale vidí i další problémy. „Celková monopolizace trhu jistě nepřináší nic pozitivního. Víme, jak to bývá, když je na trhu přítomen monopol. Ty problémy jsou známy ze všech ostatních odvětví,“ říká. „Každá pátá lékárna je dnes řetězcová a dynamika růstu stále neskončila.“

„Kvalita, bezpečnost a účinnost léčivých přípravků je velice bedlivě sledována kontrolními úřady; o to bych se nebál, co se týče léčivých přípravků na recept nebo i volně prodejných,“ upozorňuje Kostřiba. „Problém nastává u sortimentu, kterému říkáme doplňky stravy. Tam řada řetězců využívá toho, že nefúzují jenom lékárny – to mluvíme o horizontální fúzi – ale nastává i fúze vertikální, kde velká holdingová společnost největšího řetězce nevlastní pouze lékárny, ale také distribuce, ordinace a samotnou výrobu. Pak přípravky označí jako privátní produkty a nabízí je svým zákazníkům. Na přípravku se bohužel nedozvíme, jaký je skutečný výrobce a původ přípravku. Pod Londýnskou adresou Regent street si můžeme představit cokoliv, ale pravděpodobně se jedná o nějakou kancelář, původem mohou být třeba z Egypta, Indie, Číny, a tam musíme o kvalitě uvažovat.

Provozní ředitel druhé největší sítě Benu s tím nesouhlasí. „Nemůžu mluvit za konkurenci. Co se týká nás, máme výrobky privátní značky a veškeré výrobky privátní značky, které jsou u nás, jsou vyráběny v západní Evropě, výrobce je vždy uveden na obalu. Proces uvedení jakéhokoliv výrobku privátní značky musí splnit veškeré legislativní podmínky.“

Z nuly na šest set

Ke stavu, kdy by řetězcové lékárny ovládly celý trh, je ale v Česku ještě daleko. V současnosti patří velkým řetězcům asi pětina lékáren.

Za řetězce v následujícím textu považujeme podnikatelské subjekty, které sdružují přes deset lékáren. Seznam lékáren pro roky 1999 a 2007 nám poskytl ÚZIS, aktuální adresář lékáren nabízí SÚKL.

V roce 1999, kdy máme první spolehlivá data o pobočkách lékáren, měly řetězce 1,4 procenta všech lékáren. O osm let později číslo narostlo na 8,1 procenta. Dnes je podíl řetězců na trhu 21,8 procent.

Největším řetězcem je Dr. Max, následuje Benu. Dalším významným řetězcem je Agel, který se koncentruje na severní Moravě. Řetězce Plzeňská lékárna a Devětsil se přetahují o západní a jižní Čechy.

Řetězce se soustředí na velká města

Řetězce ovšem pro lékárenský trh můžou znamenat větší problém, než by naznačoval jejich pětinový podíl na počtu poboček. Koncentrují se totiž ve velkých městech a příměstských obchodních centrech – tedy tam, kde se víc utrácí. V půlkilometrovém okruhu kolem lékáren Dr. Max žije 1,22 milionu lidí. Kolem lékáren Benu je to 761 tisíc lidí.

Důležitý je také způsob, jakým řetězcové lékárny vznikají; zda vyrostou „na zelené louce“, nebo vzniknou převzetím samostatné lékárny. Druhý případ znamená o jednu nezávislou lékárnu méně, tedy větší příspěvek k monopolizaci trhu. Ale i v prvním případě, tedy založení nové lékárny, se řetězce často chovají agresivně a zakládají lékárny v těsném sousedství dlouho fungujících lékáren.

Následující mapa ukazuje, kde se zmíněné problémy koncentrují. Najdete na ní všechny české lékárny (data pocházejí z webových stránek Státního ústavu pro kontrolu léčiv). Barevně rozlišujeme pět velkých řetězců; u každého se po rozkliknutí můžete podívat, kde došlo k převzetí nezávislé lékárny. Najetí na lékárnu vám navíc prozradí, jak se lékárna jmenovala dříve.

Jan Boček, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme