Rozhodnutí Ústavního soudu může znovu otevřít hospodářské kauzy

Lidé odsouzení v minulých letech za závažnou hospodářskou kriminalitu se možná dočkají nových soudních procesů. Tuto možnost otevřel Ústavní soud, když rozhodl, že prohlídky v kancelářích a firemních sídlech musí povolit soudce, jinak není možné použít shromážděné důkazy u soudu. A to dokonce zpětně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto.

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Příležitosti hodlá využít například advokát Radovana Krejčíře Tomáš Sokol, který už podal stížnost. Radiožurnálu vysvětlil, že jde o součást argumentace ve vztahu k jednomu z odsuzujících rozsudků, kde byly důkazy pořízeny mimo jiné prohlídkou nebytových prostor.

„Není to tak, že bych podával speciální stížnost, to by ani nemělo smysl. Ale je to součást argumentace, polemiky se soudem, o závěru, o vině,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Advokát Tomáš Sokol a prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová polemizují v poledních Ozvěnách dne o rozhodnutí Ústavního soudu týkajícího se prohlídek nebytových prostor

Sokol se odvolává na povinnost advokáta využít všechny zákonné prostředky ve prospěch klienta. „Nemohu udělat nic jiného než poukázat na to, že v daném případě prohlídka nebytových prostor byla provedena, ovšem bez nařízení soudu.“

Zároveň si nemyslí, že by měl být důvod pro obnovu trestního řízení u již odsouzených, kteří prokazatelně poškodili společnost. Tam, kde je podezřelý, obviněný nebo obžalovaný, by však měl soud k novému opatření přihlížet automaticky. „Rozhodnutí ústavního soudu je závazné pro všechny,“ dodává Sokol.

S tím souhlasí i prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová, doplňuje však, že se musí vždy posuzovat konkrétní věc. Jeden nález Ústavního soudu je podle ní určitě závazný pro všechny orgány činné v trestním řízení v té konkrétní věci a je pro tu konkrétní věc rozhodující. „To, že zároveň zrušil ustanovení trestního řádu, které umožňovalo státnímu zástupci povolovat tento úkon, je věc druhá,“ upozorňuje.

„Zákon o Ústavním soudu zná možnost, která se nazývá obnova řízení – tehdy, pokud byl někdo odsouzen na základě důkazů, které povoloval zákon, který byl následně označen za neústavní,“ připouští.

Bradáčová: ÚS již mnohokrát rozhodoval o prohlídkách

O obnově řízení by se podle ní zase rozhodovalo vzhledem ke všem důkazům, které byly v té věci opatřeny, a nelze jednoduše říci, že bude kauza smetena kvůli prohlídce nebytových prostor, kterou povolil státní zástupce.

„V budoucnu tam tato námitka samozřejmě zaznít může, soudce může přihlížet k tomu, jak byl důkaz opatřen, ale nález ústavního soudu platí do budoucna, nikoli zpětně. Všechny ty důkazy byly tehdy pořízeny podle tehdy platného zákona,“ argumentuje Bradáčová.

Upozorňuje také, že Ústavní soud tento problém nepřezkoumával poprvé a v mnoha trestních věcech, ve kterých by nyní přicházela v úvahu obnova řízení, se již v minulosti vyslovil, že je vše v pořádku, včetně prohlídek.

Na závěr Bradáčová ujišťuje, že rozhodně to v budoucnu nepovede k tomu, že budou kauzy otevírány automaticky.

Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme