Rusko zabránilo svému ekonomickému úpadku nalezením nových trhů, vysvětluje Švejnar

Západní sankce zatím Ruskou federaci neoslabily natolik, aby ji přiměly ukončit válku proti Ukrajině. Řada zemí navíc s Ruskem čile obchoduje a na válku nebere žádný ohled. „Rusko dokázalo rozvinout obchod s jinými zeměmi, převážně s Čínou a Indií, navíc Evropa ještě dlouho dovážela plyn. Pokles ruské ekonomiky tak byl velice mírný,“ vysvětluje ekonom Jan Švejnar.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Švejnar

Česko-americký ekonom Jan Švejnar se domnívá, že Evropa podceňuje ruské imperiální zájmy | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

V Rusku také stále zůstávají mnohé západní společnosti. Těm jde podle Švejnara jednak o peníze, zároveň se ale obávají toho, aby jim Rusko neznárodnilo jejich majetek.

„Omezují třeba výrobu a nedělají nové projekty, ale zatím se rozhodly zůstat a sankce jim to umožňují. Nejsou dostatečně přísné a tvrdé na to, aby firmy musely Rusko opustit i za cenu toho, že přijdou o majetek,“ dodává Švejnar.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity a zakladatel CERGE-EI

„Evropa stále podceňuje hrozbu Ruska – hrozba ruské expanze a imperiálních zájmů je historická. To, co se děje dnes, není výjimka,“ připomíná s tím, že mnozí Západoevropané přiznávají Rusku sféru vlivu, kterou historicky měl Sovětský svaz.

S návrhem mírového řešení konfliktu nyní přichází Čína, Ukrajina ovšem plán odmítla a Západ ji poté, co stvrdila pevné přátelství s Ruskem, nevnímá jako nezávislého hráče.

„Důležitý je ekonomický aspekt, Čína alespoň zatím nechce ztratit západní trhy. Chce být někde mezi a obchodovat se Západem i s Ruskem,“ konstatuje profesor Kolumbijské univerzity.

„Západ zatím není schopen tu svou filozofii a ekonomický přístup v uvozovkách prodat.“

Čína podle něj nebude podnikat kroky, které by mohly ohrozit její pozici na západních trzích. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v této souvislosti uvedl, že překročením Rubikonu by byly dodávky zbraní Rusku.

Západ versus Čína

„Máme zde nyní velký filozofický a ideologický boj o to, jestli tím dominujícím modelem pro příští desetiletí a staletí bude princip západní demokracie založený na liberálních principech, anebo spíše autokratický systém, který vidíme v Rusku a v Číně,“ soudí Švejnar.

„Západ musí postupovat velice rázně, získat spojence a ukázat, že Čína se svou investiční politikou v řadě zemí narazila.“

Nedávné hlasování na půdě OSN o rezoluci, která vyzývá Rusko ke stažení vojsk z Ukrajiny, sice jasná většina zemí podpořila, významná část zemí se ale zdržela.

„Západ zatím není schopen tu svou filozofii a ekonomický přístup v uvozovkách prodat. V 90. letech se očekávalo, že země budou prosperovat společně s volným trhem, ekonomický růst ale nebyl tak rychlý, jak se očekávalo. A pak nastala finanční krize a velká recese, na kterou doplatily nejen vyspělé státy, ale i rozvojové země,“ podotýká.

Pro tyto země tak prý sice není vzorem Rusko, ale Čína ano. Od 70. let totiž zažívá rychlý růst a její tržní systém spojený se silnými vládními regulacemi se tak stal velmi atraktivním modelem.

„Západ musí postupovat velice rázně, získat spojence a ukázat, že Čína se svou investiční politikou v řadě zemí narazila, tvrdě vyžadovala návratnost investic a zabírala doly a přístavy v zemích, které nedostály svým závazkům,“ dodává zakladatel CERGE-EI.

Jak může Ukrajina pomoci Evropě? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme