Sněmovna není školnému nakloněna
O zavedení školného na vysokých školách budou poslanci v prvním čtení hlasovat až ve středu. Už úterní rozprava ale potvrdila, že návrh poslance Petra Matějů z UD-DEU nemá reálnou šanci na schválení. Proti jsou totiž sociální demokraté, komunisté i lidovci, což znamená, že odpůrci školného mají v dvousetčlenné sněmovně celkem 118 hlasů.
Poslanec Petr Matějů, který si uvědomuje, že jeho návrh není ve sněmovně příliš populární, se více než hodinu snažil přesvědčit své kolegy o potřebnosti tohoto zákona. Odmítá přitom argumenty odpůrců, že zavedení školného by diskriminovalo studenty z chudších rodin.
Návrh zavádí například nový systém stipendií nebo podpory studentů ze slabších sociálních vrstev. Zároveň by měl stát garantovat vysokoškolákům půjčky na studium se stání podporou a daňovými úlevami pro pracující studenty, čímž by se měla údajně zlepšit upadající kvalita výuky.
Odpůrci školného naopak tvrdí, že mechanismus na vybírání peněz je velmi náročný a drahý. Někteří studenti školné odmítají s tím, že by prý mnoha lidem znemožnilo studovat. "Kdybych si měl vydělávat, na to prostě není na škole čas. Další otázka je, jestli kvalita místních vysokých škol je taková, že to stojí za to," domnívá se jeden ze studentů.
Úvahy o placení školného na vysokých školách nenašly ve sněmovně příliš přívrženců. S předlohou zásadně nesouhlasí sociální demokraté a komunisté. Ministr školství Eduard Zeman míní, že navrhovaných 16 až 18 tisíc korun školného je málo, aby pomohlo školám, a vyšší částka by zase byla sociálně neúnosná. Návrh je proto podle Zemana lží nebo nesmyslem. "Ten výpočet je velmi jednoduchý: vyberou se necelé tři miliardy, ale aby to fungovalo, jak to poslanec Matějů popisuje, tak by potřeboval násobek této sumy. Neumím si představit, kde jí chce vzít".
Zatím jediným klubem, který chce v projednávání a dolaďování zákona ve sněmovně pokračovat, je kromě Unie svobody jen ODS. Jak potvrdil Radiožurnálu poslanec Petr Pleva, občanští demokraté myšlenku školného podporují. "Ten zákon má jisté nedostatky, které jsou podle nás odstranitelné ve druhém čtení. Především ale chceme vyvolat hlubší celospolečenskou debatu nad tímto problémem, to znamená: školné na vysokých školách a do jaké míry je vysokoškolské vzdělání soukromým, a do jaké míry veřejným statkem.
Velké výhrady ke školnému mají lidovci. Michaele Šojdrové z KDU-ČSL se například nelíbí, že by se školným doplácelo na vysokoškolské vzdělání tam, kde stát zbytečně šetří. Počet vysokoškoláků se podle ní za posledních devět let navýšil dvakrát, zatímco veřejných prostředků jde o dvacet procent víc oproti stavu před devíti lety. "Čili tvrdím, že z veřejných prostředků se šetří a veřejné prostředky nejsou nic jiného, než to, co stát získává od občanů," domnívá se Šojdrová.
Školy teď přemýšlejí, jak by kvalitní provoz na univerzitách zajistily. Peněz je totiž stále méně. Upozorňují přitom na to, že vzdělání má jednu z nejvyšších hodnot, musí se tím pádem zvýšit i cena. Vedení univerzit ale jedním dechem dodává, že v předvolebním čase zřejmě poslanci smetou školné ze stolu, přestože jeho zavedení podporuje 60 procent veřejnosti.
Jedním z dalších bodů je i poslanecký návrh sociálních demokratů na novelizaci zákona o státní sociální podpoře. Ten mimo jiné počítá s tím, že by rodiče studentů, kteří si v době prázdnin přivydělávají, neměli přicházet o příspěvek na dítě.
Sněmovna by měla rozhodnout, zda se touto předlohou bude dále zabývat. Důvody návrhu Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu vysvětlil její autor, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "Dnešní systém je vlastně tak řekl bych nespravedlivý, protože příjem, který má dítě během prázdnin, kdy si přivydělává, se započítává do příjmu rodiny", poznamenal Škromach.
Tím pádem rodiny, jejichž normální příjmy jsou malé a které mají nárok na sociální dávky, mohou o tyto dávky přijít. Pak může být podle Škromacha ztráta vyšší, nežli příjem plynoucí z přivýdělku dítěte.
