Soudci si podle Práva nevědí rady s korupcí

Čeští soudci si nevědí rady s korupcí, píše na titulní straně Právo. Za uplácení hrozí až osm let vězení. V nejznámějších případech, v nichž jsou upláceni politici, padají podmíněné tresty - nebo se kauzy zaseknout už v průběhu vyšetřování, tvrdí Právo. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery jsou mírné tresty výsledkem kompromisu, kdy si soudce nemusí být vždy jist důkazy - a tak raději určí nižší trest.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Podle deníku Právo se liší také hodnocení podobných důkazů. Jako příklad deníku slouží případy Pavla Ploce a Zdeňka Kořistky. Oběma byl údajně nabízen úplatek - Plocovi za přestup do jiné politické strany, Kořistkovi za podporu vlády při hlasování o důvěře.

Oba případy se pohybovaly v rovině tvrzení proti tvrzení. Muž, který se pokusil uplatit Ploce, dostal podmínečný trest na dvacet měsíců. Kořistka ale u soudu neuspěl a musel se ještě omluvit, připomíná Právo.

Většina obcí v lednu zvýší nájmy na maximum, varuje Mladá fronta Dnes. V mnoha případech to znamená zdražení činží o dvacet až třicet procent, což u průměrného bytu činí 300 až 600 korun. Rekordně - o 45 procent - poskočí nájmy například na Praze 6. Nejmenší šok podle MfD čeká obyvatele severních Čech, kde se nájmy zvednou jen o desetikoruny. Také města jako Karlovy Vary nebo Příbram nechávají nájmy beze změny. Buď už většinu bytů prodaly, nebo se na to chystají - všímá si Mladá fronta Dnes.

Deregulaci nájmů zastavila v roce 2002 vláda ČSSD. Od té doby rostl rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným, připomíná Mladá fronta Dnes. Ceny bytů, od kterých se výše nájmů počítá, dál rostou. Loni, když mohli radní poprvé po pěti letech o zvýšení nájmů rozhodnout, to neudělali kvůli blížícím se volbám. Teď se snaží vše rychle dohnat. A to i pod tlakem žalob majitelů domů u Evropského soudu, tvrdí Mladá fronta Dnes.

Firmy z německy mluvících zemí napadly žádost výrobců Karlovarských oplatek, aby jim Evropská komise udělila ochrannou známku - neuniklo Lidovým novinám. Němečtí a rakouští výrobci tvrdí, že receptura tradičně patřila k majetku sudetských Němců, kteří byli po válce vysídleni. "Receptura - nikoli místo - je rozhodující," tvrdí. Česká strana se ale domnívá, že jsou kulaté oplatky tradičně spojeny s městem Karlovy Vary, píší Lidoví noviny.

Své výhrady k "monopolizaci názvu jen pro Čechy" popsali Němci a Rakušané na stovkách stran, dozvíme se v Lidových novinách. Pokud Brusel udělí ochrannou známku Čechům, chtějí věc hnát před Evropský soud. Na stranu Němců a Rakušanů se už dříve přidaly vyhnanecké spolky.

Teď se podle informací Lidových novin do věci vložilo i německé ministerstvo spravedlnosti. Výhrady konkurentům vůči Čechům teď začne studovat Evropská komise. Rozřešení se neočekává dříve než za několik měsíců. Spor může skončit i smírem.

Šéfům průmyslových podniků vadí současná silná koruna. Snaží se proto - podle Hospodářských novin - zvrátit laxní přístup Topolánkovy vlády k euru a zasadit se o jeho brzké přijetí. Svaz průmyslu a obchodu kvůli tomu dokončuje nový dokument. Ten má shrnout strategické potřeby českých podniků. Velké české firmy žijí z vývozu a současná silná koruna jim komplikuje situaci, uvádějí Hospodářské noviny.

Na zavedení eura se musí ekonomika nejprve připravit. Nejde jen o reformu veřejných financí a s ní související reformu penzí, připomínají Hospodářské noviny. Průmyslníci za velký problém považují i prohlubující se nerovnováhu na trhu práce. Vláda a centrální banka se minulý měsíc dohodly na "eurostrategii". Není v ní ale žádný konkrétní termín, uzavírají Hospodářské noviny.

Marián Vojtek, Kateřina Křenová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme