Karlův most zbourán nebude, říká spoluautor návrhu nového stavebního zákona Korbel

Do připomínkového řízení míří připravovaný návrh stavebního zákona. Patnáct úředníků z ministerstva pro místní rozvoj poslalo v říjnu ministryni Kláře Dostálové (ANO) dopis, v němž dokument kritizují. Legislativa podle nich nejen zpomalí stavbu, ale státu se i prodraží. Dostálová kritiku odmítá. Vedoucí skupiny, která návrh připravovala, advokát František Korbel, řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, že se úředníci na zákoně intenzivně podíleli.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Od letošního září jsme měli v téměř týdenním cyklu pravidelná zasedání pracovních skupin na jednotlivá dílčí témata. S kolegy z ministerstva pro místní rozvoj jsme vyjeli na několikadenní zasedání a mám pocit, že jsem je v posledních týdnech viděl víc než svoji rodinu,“ reagoval Korbel na stížnost zaměstnanců ministerstva ohledně kontroverzního zákona, na kterou upozornil týdeník Respekt.

Přehled tisku: vyšší odvody zaměstnanců na daních z příjmu, protest úředníků i zákaz pesticidů

Číst článek

Podle právníka zároveň není pravda, že by byla tvorba právní úpravy čistě v kompetenci advokátní kanceláře Havel & Partners, pro níž Korbel pracuje. „Není to tak, že by zákon psala jedna advokátní kancelář, jak někdy zaznívá, ale připravily ho tři velké a specializované kanceláře. Měli jsme k sobě i celou řadu externích konzultantů, zejména urbanistů a architektů,“ tvrdí. Korbelova kancelář na legislativě pracovala externě: hotová byla za pouhých několik měsíců. Nový zákon je asi o polovinu kratší, než byl jeho předchůdce.

Takový postup přitom Nejvyšší správní soud označil za nestandardní. Dle soudu posiluje zákon pozici investorů na úkor práv vlastníků sousedních nemovitostí a územních samospráv. „Návrh je prospěšný pro všechny, jak investory, tak vlastníky nemovitostí nebo obce, jelikož bude docházet k lepší ochraně veřejných zájmů díky integraci,“ říká Korbel.

„Když jsem byl náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, tak ty nejsložitější právní úpravy, zejména rozsáhlé kodexy typu občanského zákoníku, psaly vždy externí týmy odborníků,“ doplňuje. Advokátní kancelář Havel & Partners najala Hospodářská komora, které ministerstvo zakázku svěřilo na popud premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten ho v minulosti označil za prioritu vlády. Cena za zakázku se podle Korbela pohybovala v řádu několika milionů.

‚Jednání přerušit a záměr přepracovat.‘ Benešová podpořila stavební zákon navzdory kritice vládních expertů

Číst článek

Korbel zároveň nesouhlasí s obavou úředníků, že nový zákon stavbu spíše zpomalí, než aby ji zrychlil. „Musí ji zrychlit, jelikož ruší desítky dílčích procesů zanesených do zákona prostřednictvím mnoha novel, které byly zavedeny v minulosti,“ domnívá se. Dopis úředníků právník dle svých slov nečetl, jejich výtky ale považuje za překvapivé. „Překvapuje mě to, protože s úředníky jsme měli skvělé vztahy a strávili spolu mnoho dnů i nocí. Je to pro mě novinka,“ uvedl. V době zadání zakázky podle něj k žádným rozporům mezi ním a ministerstvem nedošlo.

Korbel nesouhlasí ani s ředitelem odboru územního plánování ministerstva Ivanem Vodným. Ten upozorňuje, že v zákoně chybí regulační plán, který stanovuje podmínky pro využití pozemků. „Pan ředitel si nepřečetl jiný paragraf – regulační plán nikdy nevypadl a v zákoně samozřejmě je. Nevím, jak to, že to pan ředitel neví, ale nechci rozdmýchávat žádné emoce,“ okomentoval stanovisko Vodného Korbel.

Obavy památkářů

Mezi nejdůležitější změny v novém zákoně patří fikce souhlasu. Při marném plynutí lhůty bude automaticky vydáno rozhodnutí, které danou stavbu povolí. Podle Korbela je automatické rozhodování zbytečně démonizováno. „Jde pouze o rozhodnutí v první instanci, takže se podle něj nedá stavět,“ říká. „Je to spíš prostředek obrany proti nečinnosti stavebního úřadu, kdy se po 60 dnech záležitost automaticky přesouvá k druhému stupni.“

Podle některých kritiků by ale mohlo být fikční rozhodnutí v případě soudního sporu slabší. „Nic takového díky druhému stupni nehrozí. Skutečným rozhodnutím, žádnou fikcí, rozhodne druhý stupeň,“ oponuje Korbel. Tato rozhodnutí pak bude podle Korbela nadále možné napadnout správní žalobou.

Kritizovanou částí zákona je také institut jednoho razítka, který v praxi představuje zavedení jednoho místa, kde se o stavebním povolení rozhoduje. Mezi časté výhrady patří, že tento způsob rozhodování zeslabí hlas například ochránců přírody, památkářů nebo hasičů. V budoucnu by jejich vliv totiž byl vlivem nové legislativy pouze doporučující.

Stavební řízení zatím rychlejší nebude, fikce souhlasu asi nezačne platit dřív než za rok

Číst článek

Podle Korbela ale institut riziko nepředstavuje. „Jde o nezbytnost. Pokud chceme zkrátit a zjednodušit stavební řízení, nemůžeme to udělat se zachováním 40 razítek,“ říká. „Návrh jasně říká, že nejcennější chráněná území zůstávají plně v režimu závaznosti stanovisek jak Správ národních parků, tak Agentury ochrany přírody a krajiny.“

Podle památkářů navíc zákon obsahuje možnost zbourat jakoukoliv památku bez ohledu na její hodnotu. „Je to nesmysl, Karlův most zbourán nebude. Památky lze zbourat jen po zrušení památkové ochrany, což zákon vůbec neupravuje,“ směje se Korbel.

Advokátní kancelář Havel & Partners se v minulosti podílela psaní záměru stavebního zákona i kladného stanoviska legislativní rady vlády. Již dříve na to upozornil týdeník Respekt, podle něhož je kancelář spojena s developery.

Marie Bastlová, gak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme