Evropské noviny analyzují výsledky summitu v Nice

Arabské listy se věnují hlavně izraelsko-palestinskému konfliktu a jednoznačně se staví na stranu Palestinců. Stránkám evropských deníků vévodí analýzy summitu EU v Nice a rozbory jeho dopadů na jednostlivé státy. Zahraniční noviny ale neopomíjejí ani další témata.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

The Washington Post hovoří o vřelém přijetí , kterého se dostalo americkému prezidentu Billu Clintonovi při jeho návštěvě Irska. Jak dále dodává, jeho obyvatelé americkému prezidentovi přikládají velikou zásluhu na konečném uspořádání mírových dohod v roce 1998, kterými byly de facto ukončeny tři desítky let násilí v Severním Irsku. S odvoláním na dublinský tisk, Washington Post píše o posledním záchvěvu Clintonovy slávy, která v těchto dnech pohasíná na pozadí sporů ohledně amerických prezidentských voleb. Kdykoli to bylo zapotřebí, našel si tento první muž anglosaského světa čas vyslechnout volání malé země čítající 5 miliónů obyvatel - dodává deník The Washington Post.

Všechny arabské deníky zaujímají silné propalestinské a naopak protiizraelské stanovisko. V celém světě respektovaný a distribuovaný saudsko-arabský deník Aš-šark-al-Ausad (v překladu Blízký Východ) se ve svém komentáři vyjadřuje k příjezdu mezinárodní vyšetřovací komise do Izraele a na palestinská území.

Většina evropských deníků dále analyzuje závěry summitu v Nice. Nad některými kritickými ohlasy se nejprve podíváme do německého tisku. Süddeutsche Zeitung tak poukazuje na to, že bruselský aparát tak bude i v budoucnu moci přijímat mnohá rozhodnutí bez dostatečné kontroly. Evropský parlament se nedočkal většího vlivu. Takzvaný proces po Nice který roku 2004 vyústí v novou reformní konferenci, se nesmí stát nějakou zástěrkou - uvádí Süddeutsche Zeitung.

Německo-francouzský tandem skřípal už před summitem, uvádí Die Welt. Vinu na tom nemají Němci, ale francouzský prezident Jacques Chirac se sám neustále krok za krokem oslaboval. Prohrála EU, která se už podle starých vzorů nepohne kupředu. Blokáda se dá překonat, avšak nikoli bez Francie.

Pokud jde o belgické listy, většina z nich se domnívá, že ačkoli chyběla společná strategie zemí Beneluxu, jejich solidaritu porušili spíše Nizozemci než Belgičané. A Francouzi dali přednost usmíření s mocnějšími Holanďany před ochranou Belgičanů, kteří byli v Unii přitom vždy jejich nejvěrnějšími spojenci, uvádí to vlámský deník de Standard.

Pod provokativním titulkem „Je EU připravena přijmout Švýcarsko?“ se vrací k výsledkům summitu nejrozšířenější švýcarský deník Blick. V odpovědi na konkrétní otázku, co by reformy přijaté v Nice přinesly „Švýcarsku coby případné členské zemi“, dochází Blick k závěrům, že postavení helvétské konfederace v unii by nebylo špatné. V Radě ministrů by Švýcarsko obdrženo deset hlasů, čili stejně jako Rakousko, více než Finsko a méně než Belgie. Také princip jednomyslnosti nadále platí pro oblasti, které Švýcarsko považuje za důležité a nechtělo by rozhodování o nich přenechat Bruselu: těmi jsou daňová politika, azylová a migrační politika a sociální politika. V těchto citlivých oblastech by tak Bern měl svým právem veta silný vliv na rozhodování EU.

Norský internetový deník Digitoday informoval, že norská tajná policie zahájila ve spolupráci s 5 podniky a zpravodajskou organizací norské armády dohled nad největší počítačovou sítí na světě Internetem. Účelem akce je především ochrana norských podniků a veřejných institucí před nežádoucími útoky. Jak se dál na internetovém deníku píše, cílem není kontrola elektronické pošty občanů, ale systém dozoru registruje pokusy jednotlivců nebo organizací o narušení počítačových systémů s chráněnými informacemi.

Zranitelnost veřejných i soukromých databází s chráněnými údaji je ve Skandinávii považována za velký problém. Ve Švédsku se má za to, že velké, avšak nespecifikované množství vetřeleckých invazí zůstává nepovšimnuto, neboť sami postižení často nemají zájem dovést věc k trestnímu vyšetřování a k soudnímu řízení. Jak v závěru konstatuje Digitoday, uživatelé, kteří jsou vytypovanými cíli hackerů, mají být varováni, ale rozhodnutí, zda chtějí proti útočníkům zahájit vyšetřování či nikoli, má být ponecháno jen na nich.

Jan Rosenauer, Jaroslava Malínská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme