Jak s obranou Evropy?
Čtyři evropské země se rozhodly vzít obranu starého kontinetu do svých rukou. Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se v Bruselu dohodly na tom, že do roku 2004 vytvoří společenství schopné vést vojenské operace nezávisle na NATO.
Minisummit ale ostatní země unie rozhodně nenadchnul. Do Bruselu nepřijelo ani předsednické Řecko a některé státy proti schůzce hlasitě protestovaly. Informuje Pavla Kvapilová, Český rozhlas Brusel.
Šlápnout na plyn při vytváření evropské obrany - to je úkol, který si dnes v Bruselu dali lídři Francie, Belgie Německa a Lucemburska.
Skupina nejhalasnějších odpůrců války v Iráku chce dát do konce roku 2004 zárodek společného evropského velícího centra tak, aby nebylo nutné využívat vždy pomoci NATO.
Právě kvůli tomu, že vytváření malého spolku může podkopávat Severoatlantickou alianci a popudit USA ostře už předem vystoupili kritici bruselského minisummitu - hlavně Londýn a Řím.
Všichni čtyři protagonisté schůzky dnes ale ujišťovali, že nejde o akci, která by jakkoli zpochybňovala NATO. Naopak spolupráce mezi Evropou a USA uvnitř aliance je podle francouzského prezidenta Chiraca strategická.
Spolupracovník Českého rozhlasu ve Spojeném království Milan Kocourek připomíná, že Velká Británie na bruselském minisummitu zastoupena nebyla stejně jako předsednický stát Evropské unie, Řecko a řada dalších zemí - projevilo se to také ve zpravodajských relacích britské televize: ani jedna společnost nezařadila informaci o minisummitu do poledních zpráv.
Podle bruselského zpravodaje BBC účastníci minisummitu odmítli obvinění, že riskují zhoršení roztržky v řadách unie a téměř všichni se shodli v tom, že bez britské účasti nemůže být žádná obranná politika unie, kterou by bylo možné označit za věrohodnou a jednotnou. Premiér Tony Blair poněkud zpochybnil význam minisummitu prohlášením, že Británie ani zbytek Evropy nepřijme nic, co by bylo v konfliktu s již vytyčenými zásadami evropské obrany. S výhradami se ozvaly také Itálie, Španělsko a Nizozemské království.
