Stál za odposlechy, které otřásly Polskem. Velký útěk byznysmena skončil na balkoně ve Španělsku
- Přes Slovensko, Rakousko a Francii až na španělské pobřeží. Donedávna nejhledanější Polák Marek Falenta policii unikal přes dva měsíce.
- Detektivové, kteří spolupracovali mimo jiné s českou policií, vypátrali podnikatele až poblíž Valencie. Jeho dopadení detailně popsal liberální deník Gazeta Wyborcza.
- Zatčení muže, který ve velkém ve varšavských restauracích odposlouchával polské politiky a byznysmeny, se neobešlo bez dramatu: podnikatel hrozil na balkonu španělského věžáku sebevraždou.
Články o Polákovi Marku Falentovi se čtou trochu jako špionážní román. Skrývá se někde v Polsku, nebo odjel za asistence Rusů do Moskvy či na Krym? Případ kontroverzního podnikatele je v Polsku jedním z nejsledovanějších v poslední době – a tomu odpovídaly i spekulace o místě jeho pobytu. Falenta totiž více než dva měsíce polské policii unikal.
Kontroverzního uhlobarona poslal soud v prosinci 2016 na dva a půl roku do vězení kvůli odposlechům schůzek více než stovky lidí. Na nahrávkách z luxusních varšavských restaurací jsou ministři vnitra, zahraničí, šéf Ústředního protikorupčního úřadu, guvernér národní banky, ale i současný premiér Mateusz Morawiecki, který tehdy vedl jednu z velkých polských bank (podrobněji o nahrávkách ZDE).
Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice
Číst článek
Zveřejnění obsahů rozhovorů otřáslo unavenou vládou Občanské platformy a přispělo k její volební prohře na podzim 2015. Podle rozsudku vymyslel odposlechy sám Falenta (s asistencí dvou číšníků) a jedinou jeho motivací byl finanční zisk.
Z nemocnice za hranice
Falenta měl kvůli průtahům a odvoláním nastoupit do vězení až letos 1. února, tedy více než dva roky po prvním rozsudku. Místo toho ležel v nemocnici a pak vyrazil za hranice.
Jeho útěk zmapoval liberální deník Gazeta Wyborcza (GW), který se odkazuje na zdroje z elitního detektivního týmu policie ve Velkopolském vojvodství.
Policisté muže nejdřív hledali u něj doma poblíž Varšavy, tam ho ale nezastihli. V té době ležel Falenta v nemocnici v Bytomi na jihu Polska – s nikým prý nemluvil a jen koukal na obrazovku svého notebooku. Už v té době se o jeho zmizení psalo všude, personál nemocnice ale policii nezalarmoval.
Na začátku března pak okresní soud ve Varšavě vydal zatykač. Po Falentovi pátrali policisté z Varšavy a po třech týdnech oslovili s prosbou o pomoc zkušený tým detektivů z Poznaně. „Měl nad námi měsíc náskok. Nahrávky z bezpečnostních kamer se už většinou smazaly. Museli jsme si poradit jinak,“ cituje GW šéfa speciální skupiny.
Přibližná trasa Falenty a polské policie:
Přes Slovensko do Rakouska
Na cestu za hranice se Marek Falenta vydal autem společně se svou spolupracovnicí, která řídila. Jejich cílem byla země v rámci Schengenu, podnikatel měl totiž už delší dobu zabavený cestovní pas. „Nemohl vyjet za hranice Evropské unie. Utekl ke Středozemnímu moři a tam uvázl. Měl peníze a za všechno platil hotovostí. Ale apartmán, ve kterém jsme ho nakonec našli, nebyl moc luxusní,“ objasňuje detektiv pro GW.
Policie si byla 22. března jistá, že podnikatel není na území Polska. První stopou byl snímek ze slovenské dálnice, kamera zachytila v Audi A6 řidičku a spolujezdce zastíněného sklápěcí clonou, podle detektivů šlo o Falentu.
Další stopy zavedly velkopolské policisty do rakouského Salzburgu, kde si Falentova řidička pronajala pokoj v hotelu. Odtud pár odjel přes Itálii a Francii do Španělska.
Španělsko zatklo uprchlého polského podnikatele. Zveřejnil nahrávky, které vyvolaly politický skandál
Číst článek
Soud na konci března vydal evropský zatykač a na apríla polská policie díky rychlé výměně informací v rámci systému ENFAST (Evropská síť jednotek cíleného pátrání) vyrazila do Madridu a odtud pak do města 30 kilometrů od Valencie.
Tady lovci hlav
Ve čtvrtek 4. dubna už polští detektivové procházejí uličky dvacetitisícové Cullery. Před sezonou jde o docela klidné město na pobřeží. Oblečení jsou jako turisté a pátrají přitom po domech s apartmány s podzemním parkovištěm, kde by Falenta mohl svou polskou Audi ukrýt. S pomocí španělské policie pak najdou Poláci věžák přímo u moře.
V pátek podvečer španělská policie buší na dveře Falentova apartmánu v devátém patře, asistují jim přitom i Poláci. „Řekli jsme mu, že jsme lovci hlav, aby věděl, s kým má to dočinění. Dodali jsme, že je na něj vystaven polský i evropský zatykač,“ řekl šéf týmu deníku GW.
Falenta ale neotevřel a po dvouhodinovém přemlouvání zabírá malá lest: policie do zámku zasouvá (nepadnoucí) klíč, aby vzbudila zdání, že se pokouší dostat do bytu. Falenta vyběhne na balkon, přeleze jednou nohou zábradlí a zůstává na něm obkročmo sedět.
Snímek Marka Falenty na balkoně, který zveřejnila GW:
Podle policie jen hrozil, skočit ale vůbec neměl v úmyslu, i když před tím detektivy varovala jeho společnice. „Chtěl udělat představení, možná mu to poradili jeho právníci. Když jsme stáli přede dveřmi, měl dvě hodiny na to, aby se s nimi poradil,“ tvrdí šéf policejního týmu.
Falentova řidička nakonec po minutách přesvědčování otevřela policii dveře. „Přitom ještě zkoušela policisty přesvědčit, aby hledaného nezatýkali,“ řekl v televizi TVN mluvčí polského policejního prezidia.
Co dál s Falentou?
Španělský soud má teď 100 dní na to, aby rozhodl o Falentově vydání, nebo o propuštění. Jestli sám podnikatel bude s vydáním do Polska souhlasit, proběhne během tří dnů.
Nahrávky politiků jsou už u nás tradice, lidé chtějí vidět až do kanceláří, říká polská politoložka
Číst článek
Podle polských médií je ale pravděpodobné, že se o Falentu ještě povede bitva – odsouzený muž má být údajně ve špatné psychické kondici a jeho právníci se budou vydání bránit všemi prostředky. To ostatně uvedla s odkazem na zdroje ze španělského nejvyššího soudu i agentura AP.
Zdržovala policie?
Úspěch policistů ohlásil na twitteru ministr vnitra Joachim Brudziński, ten přitom v posledních týdnech čelí nařčení, že policie nechala Falentu uprchnout schválně.
Odposlechy, které se v roce 2014 dostaly na veřejnost, totiž uškodily zejména tehdejší vládě (dnes opoziční) Občanské platformy a pomohly Brudzińského straně Právo a spravedlnost (PiS) k volebnímu vítězství. Ministr podobná tvrzení odmítá, stejně tak policie.
Politici Platformy mluvili o Polsku jako o státu, který „funguje jen teoreticky“. Bavili se velmi vulgárně, program vlastní vlády přirovnávali k hnoji a domlouvali novelizace zákonů na míru centrální bance nebo zastavení nepříjemné finanční kontroly u ženy jednoho z vládních politiků.
I vzhledem ke zkušenostem z loňského podzimu není vyloučené, že se objeví i další nahrávky. Ostatně podle číšníků, kteří na rozdíl od Falenty vyvázli, jich mají být stovky. Navíc polská politika má s tajnými záznamy zkušeností dost: naposledy letos v lednu deník Gazeta Wyborcza zveřejnil nahrávky předsedy PiS Jarosława Kaczyńského.
Předseda dolní komory parlamentu Marek Kuchciński se zase musel veřejně ohradit proti zprávám, že byl natočen ve veřejném domě při sexu s nezletilou ukrajinskou prostitutkou. Podle spekulací v médiích přitom má být podobných videonahrávek víc.
Nahrávky neovlivňují polskou politiku poprvé
- RYWINOVA AFÉRA 2002
V roce 2002 vypukla tzv. Rywinova aféra. Politik vládního Svazu demokratické levice Lew Rywin nabídl šéfredaktorovi deníku Gazeta Wyborcza Adamu Michnikovi výhodnou koupi televizní stanice výměnou za finance pro stranu. Michnik si ho nahrál a později nahrávku publikoval. Tehdy nevládní strany Občanská platforma a Právo a spravedlnost využily aféry k posílení svých pozic. - POZEMKOVÁ AFÉRA 2007
V létě 2007 kvůli pozemkové aféře rezignoval vicepremiér Andrzej Lepper a rozpadla se nesourodá koalice PiS, levicové populistické Sebeobrany a ultrakonzervativní Ligy polských rodin. Roli hrály videozáznamy z bezpečnostních kamer i zveřejněné odposlechy. Předčasné volby vyhrála neoliberální Občanská platforma, která sestavila vládu s agrární Polskou lidovou stranou. - AFERA TAŚMOWA 2014
V červnu 2014 vládou Donalda Tuska otřásly nahrávky z varšavských restaurací. Ministři a úředníci na nich s byznysmeny mluví o Polsku jako o státu, který „funguje jen teoreticky“ nebo o chaosu v armádě. Baví se velmi vulgárně, program vlastní vlády přirovnávají k hnoji a domlouvají novelizace zákonů na míru centrální bance nebo zastavení nepříjemné finanční kontroly u ženy jednoho z vládních politiků. Tuskova vláda sice v parlamentu přežila hlasování o nedůvěře, ale sám premiér vyklidil pole – na konci srpna podal demisi a stal se předsedou Evropské rady.
Zveřejňování nahrávek tím ale neskončilo. V květnu 2015 napsal o dalších odposleších konzervativní týdeník Do Rzeczy, figuroval v nich šéf Ústředního protikorupčního úřadu. To už ve vládě premiérky Ewy Kopaczové, která funkci převzala po Tuskovi, spustilo vlnu demisí. Ani vládní obměna ale Platformě nepomohla a volby na podzim s velkou převahou vyhrálo Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Další jednotlivé nahrávky od té doby zveřejňovala veřejnoprávní Polská televize, která se ocitla pod přímým politickým vlivem strany PiS.
Před volbami na podzim 2018 se pak nahrávky z roku 2013 přímo dotknuly premiéra Mateusze Morawieckého. Ten na audionahrávkách z varšavské restaurace Sova a přátelé, které zveřejnil liberální server Onet.pl, nabízel desetitisíce zlotých exministrovi státního pokladu a řešil shánění práce pro syna známého europoslance PiS, prezentoval se jako liberál obdivující západoevropské liberální politiky. Také velebil politiku německé kancléřky Angely Merkelové a nevylučoval také svůj případný vstup do tehdejší vlády Donalda Tuska. Aféru ale ustál. - AFÉRA KNF
V listopadu 2018 protikorupční policie zadržela ředitele Komise pro dohled nad finančním trhem Marka Chrzanowského. Ten měl podle obsahu audionahrávky požadovat od ředitele banky Getin Noble úplatek v přepočtu 250 milionů korun za přimhouření oka. - NAHRÁVKY KACZYŃSKÉHO
29. ledna zveřejnil liberální deník Gazeta Wyborcza obsah hodinové nahrávky předsedy PiS Jarosława Kaczyńského z léta 2018. Politik na ní probírá důvody zastavení plánu stavby mrakodrapů v centru Varšavy, kterou měla přes další navázané společnosti financovat firma Srebrna úzce spjatá s Kaczyńského okolím a stranou PiS. Zákon přitom hospodářskou činnost politickým stranám zakazuje.
