Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice
Rok 2013. Jíte chobotničky ve varšavské restauraci, konverzujete. Nejspíš jste boháč, úředník či politik. Ve vyhlášeném podniku Sova a přátelé nevidíte důvod, proč si dávat pozor na jazyk. Řešíte obchod, politiku, trafiky: otevřeně i vulgárně. Chyba. Nahrávají vás totiž číšníci. V roce 2014 odposlechy odstartovaly pád Občanské platformy, a teď - o čtyři roky později - se dotýkají i premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost.
Červen 2014. Premiérem je sedmým rokem Donald Tusk, vládne na moc už okatě uvyklá koalice Občanské platformy (ekonomicky liberální, hodnotově spíš křesťanskodemokratická) a Polské strany lidové (agrárníci).
Pásky pravdy
Liberálně-konzervativní týdeník Wprost vychází se strohým titulkem „Státní převrat“ a zveřejňuje první dvě nahrávky z luxusní varšavské restaurace Sova a přátelé a dalších dvou podniků. Jde o rozhovory tehdejšího ministra vnitra, guvernéra národní banky a exministra dopravy.
Zmínění mluví o Polsku jako o státu, který „funguje jen teoreticky“. Baví se velmi vulgárně, program vlastní vlády přirovnávají k hnoji a domlouvají novelizace zákonů na míru centrální bance nebo zastavení nepříjemné finanční kontroly u ženy jednoho z vládních politiků.
Sikorského slovník
Tím ale věc neskončila. Následovaly další zveřejněné odposlechy, nevyhnuly se – kromě řady politiků a byznysmenů – ani tehdejšímu ministru zahraničních věcí Radosławu Sikorskému. Jeho nevybíravá a vulgární slova o národu a vztahu Polska s USA se připomínají dodnes.
Polskou veřejnost, pro Čechy možná trochu překvapivě, tehdy sprostý jazyk elit překvapil a vzbudil velké pobouření. Sikorski probíral i chaos panující v armádě.
Občanská platforma (PO) se otřásla. Tuskova vláda sice v parlamentu přežila, ale sám premiér vyklidil pole – na konci srpna podal demisi a přestěhoval se do Bruselu, jelikož se stal předsedou Evropské rady.
Koho nenahráli, není důležitý
Zveřejňování nahrávek tím neskončilo. V květnu 2015 napsal o dalších odposleších konzervativní týdeník Do Rzeczy, figuroval v nich šéf Ústředního protikorupčního úřadu. To už ve vládě premiérky Ewy Kopaczové, která funkci převzala po Tuskovi, spustilo vlnu demisí. Ani vládní obměna ale Platformě nepomohla a volby na podzim s velkou převahou vyhrálo Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.
Letos na začátku října kauzu „pásek pravdy“ znovu otevřeli investigativní novináři liberálního serveru Onet.pl. Jako první totiž získali neobvyklé soudní povolení k nahlédnutí do všech neutajovaných spisů a opírají se o oficiální vyšetřování.
Tentokrát ale kauza místo Občanské platformy zasáhla vládnoucí Právo a spravedlnost, navíc přímo na nejvyšším místě. O tom, že se nahrávky týkají i současného premiéra Mateusze Morawieckého, bývalého ředitele jedné z největších polských bank, se už v médiích psalo dříve. Nahrávky ale až dosud nikdo nepublikoval.
Přesvědčivost ‚bankstera Mateusze‘
Teď je Mateusz Morawiecki nejspíš na vrcholu své politické kariéry. Vysoký muž s ostrými, přísnými rysy, úzkýma očima a zajímavě položeným hlasem se stal loni v prosinci premiérem. Už tehdy mocného ministra financí a rozvoje si po bolestivém a ponižujícím odvolávání neodvolávání premiérky Beaty Szydłové vybral předseda vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński.
Třicetimilionový střet zájmů polského premiéra. Morawiecki pod tlakem rozprodá akcie
Číst článek
Nebyla to ale tak snadná „instalace“, jak by se z českých představ o všemocném Kaczyńském mohlo zdát.
Morawiecki tehdy nebyl členem strany, ale hlavně - i mezi částí voličů - přetrvával obraz bývalého „bankstera“, tedy elity tzv. III. Polské republiky (od r. 1989), jejíž systém Kaczyńského strana prahla zničit nebo přinejmenším z velké části změnit tak, aby vznikla „IV. Republika“ založená na „pravých polských hodnotách“.
Morawiecki byl chvíli i v ekonomickém poradním týmu druhé vlády Donalda Tuska. Nálepka poradce člověka, kterého Kaczyński politicky i lidsky bytostně nesnáší, tak část národně-konzervativní strany nahlodávala: Morawiecki není „my“, ale „oni“.
Přesvědčivost image Morawieckého jako bytostného hodnotového konzervativce (ale polského typu otevřeného rozsáhlým sociálním dávkám) tudíž měla trhliny. Obraz expremiérky Szydłové jako ženy z lidu, obyčejné, „naší Beaty“ byl totiž mnohem uvěřitelnější než image bohatého byznysmena.
Voliči i straníci nakonec Kaczyńského vůli přijali. Krátce před komunálními a regionálními volbami, které čekají Polsko 21. října, ale premiér dostal nový zásah do staré rány.
Co je na nahrávkách?
V tříhodinové nahrávce z jara 2013 se Morawiecki, současná tvář národních konzervativců, podle Onet.pl prezentuje jako liberál obdivující západoevropské liberální politiky. Velebí politiku německé kancléřky Angely Merkelové. Nevylučuje také svůj případný vstup do tehdejší vlády Donalda Tuska.
Podle další analýzy nahrávky Morawiecki měl nabízet desetitisíce zlotých exministrovi státního pokladu a řešil shánění práce pro syna známého europoslance PiS Ryszarda Czarnieckého.
Dva číšníci, kteří nahrávky v restauracích pořizovali, navíc vyšetřovatelům na začátku roku 2015 řekli, že na další z nahrávek měl Morawiecki probírat vyvádění peněz z banky přes půjčky a nákupy pozemků a nemovitostí prostřednictvím „bílých koní“. Záznam ale dosud nikdo nezveřejnil, existence nahrávky tak není potvrzená.
Poláci, nic se nestalo
To, že se význam nahrávek nedá podceňovat, ukázala i rychlá reakce předsedy PiS Kaczyńského. Ve – vládnímu táboru blízké – veřejnoprávní televizi TVP po pár dnech od zveřejnění nahrávky premiéra Morawieckého jasně podpořil a vyslal tak signál voličům, i dovnitř své strany.
„Je to někdo, koho považujeme za politika, dřív bankéře, naší strany a za někoho, kdo udělal pro Polsko mnoho dobrého i tehdy, když byl v tom nedobrém prostředí,“ řekl nejmocnější polský politik. Kaczyński omluvil i vulgární jazyk premiéra, který dříve ostře kritizoval u nahrávek politiků PO: „morální degenerace,“ říkal tehdy.
PiS okolo 40 %
V médiích se po zveřejnění odposlechů premiéra začalo spekulovat o jeho možné demisi. Podpora straně PiS ale ani po zveřejnění nahrávek neklesla a stále se drží okolo 40 %. Podle průzkumu agentury IRiS, který ve středu zveřejnil deník Rzeczpospolita, PiS volilo přes 37 % lidí, jejího největšího konkurenta Občanskou koalici stran PO a Moderní by volilo 30 % dotázaných.
Na premiérovu obranu se postavil i prezident Andrej Duda.
Sám Morawiecki mluví o útoku mafie. „Bojujeme se zločinci, s daňovou mafií. Šli jsme do velmi ostrého střetu. Z toho takové důsledky. Něco se náhle objeví, za chvíli jsou komunální volby, intenzita útoků roste,“ řekl v pondělním rozhovoru pro konzervativní týdeník Do Rzeczy.
Vláda ve válce s médii
PiS při obraně premiéra také vrátil do hry scénář o konstantním „útoku německých médií“ na polskou vládu, který má – s nadsázkou – řídit kancléřka Angela Merkelová ztělesňující antipolskou politiku a neomarxistický úpadek západních států.
Taková vyjádření jasně míří na portál Onet.pl, který spadá pod německo-švýcarský koncern Ringier Axel Springer Polska. Terčem takových útoků je dlouhodobě i levicový deník Gazeta Wyborcza a soukromá televize TVN.
Například šéf volební kampaně PiS Tomasz Poręba minulý pátek v Radiu ZET uvedl: „Naším protivníkem není Občanská platforma, ale vládě nepřející média.“
Vicepremiér Jarosław Gowin zas na twitteru napsal, že by se měl „německý Onet.pl konečně odkopat a sestavit vlastní volební kandidátku“.
Podobně hovoří i mluvčí strany a místopředsedkyně dolní komory polského parlamentu Beata Mazureková: „Velmi koordinovaný útok – Newsweek, Onet, Fakt. Je dobře známo, jaký vydavatel za těmito médii stojí. Připravili jsme daňové mafie a zločince o gigantické příjmy. Budou dělat všechno proto, aby se vrátili k vládě.“
Vláda se také netají tím, že na poli soukromých médií chystá změny. Podle posledních prohlášení s nimi chce přijít po parlamentních volbách na podzim 2019. Má jít o „dekoncentraci médií“ a jejich repolonizaci, týkat se má zahraničních vlastníků s vysokým podílem na mediálním trhu. Svých podílů by se museli zbavit.
Kdo za nahrávkami stojí?
Nahrávky z varšavských podniků se ale netýkají jen několika vybraných politiků. Onet.pl píše, že se i po pár letech může cítit nejistá prakticky celá polská politická scéna, včetně expremiérů, exprezidentů, ale i manažerů velkých (i státních) podniků, miliardářů a byznysmenů.
Do restaurace Sova a přátelé podle výpovědi číšníků chodil i současný předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna, tehdy stranický protivník Donalda Tuska.
Nahrávek mají být podle výpovědí číšníků ještě stovky. Velkou část odposlechů se totiž policii a prokuratuře nepodařilo při vyšetřování dohledat, část zničili sami číšníci, ale existují zálohy. Přinejmenším u odsouzeného iniciátora odposlechů Marka Falenty.
Kontroverzního uhlobarona poslal soud v prosinci 2016 na dva a půl roku do vězení, kam ale dosud nenastoupil. Letos v říjnu mu soud zamítl odklad nástupu trestu, který žádal ze zdravotních důvodů. Falenta se nejspíš odvolá.
Podle rozsudku vymyslel odposlechy sám Falenta a jedinou jeho motivací byl finanční zisk.
Kde další nahrávky jsou, kolik jich je, kdo je drží a kdy se objeví další úniky, se zatím neví. Polskou politiku ale nejspíš ještě ovlivní – ať už vydíráním, strachem, nebo zveřejněním.
