Moskevské drama dominuje zahraničnímu tisku
Hlavní pozornost pátečních světových deníků je pochopitelně upřena do Moskvy, kde se pokračuje drama čečenských teroristů a jejich rukojmích. Moskevský deník Pravda otiskl dva dopisy od čtenářů: jeden je z Kanady, druhý ze Spojených států.
Vězte, že přestože zdejší tisk téměř nepochopitelně ignoruje to, co se děje v moskevském divadle, lidé v Americe se modlí za rukojmí teroristů, píše americký čtenář ruské Pravdě. Mnoho našich lidí bylo zabito 11. září, mnoho na Bali a v jiných částech světa. Doufám jen, píše americký čtenář , že se události v divadle nepřipojí na dlouhý seznam vítězství teroristů. Ti bohužel žijí s přesvědčením, které glorifikuje smrt nevinných.
Kanaďan z Britské Kolumbie zase říká: když jeden národ trpí terorismem, všichni jsme v nebezpečí. Terorismus bolí všechny lidi, kteří mají svobodné myšlení, ať už jsou jakkoliv daleko od Moskvy, třeba v relativním kanadském míru. Lidé zde cítí vztek, strach a smutek nad událostmi v ruském hlavním městě. Řekněte, zda můžeme nějak pomoci a my to ihned uděláme, nabízí se kanadský čtenář ruských provládních novin Pravda.
Ke krizové situaci v moskevském divadle, kam při středečním muzikálovém představení vtrhli čečenští ozbrojenci, komentoval i bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Jak referuje slovenský deník Sme, bývalý vůdce dnes apeloval na ruskou vládu, aby řešila situaci v divadle slibem, že bude vést s rebely rozhovory o budoucím statutu separatistického Čečenska. Gorbačov dnes také kritizoval čečenské ozbrojence, kteří se podle něho chovají k rukojmím jako k věcem.
Dodal, že jejich požadavky na úplnou nezávislost Čečenska jsou nereálné, ale je možné diskutovat o zvláštním statutu pro tuto vzbouřeneckou ruskou republiku. Drama může skončit strašně a je třeba udělat všechno pro to, abychom se tomu vyhnuli, říká Gorbačov. Neoblomný Putin ale diskusi odmítá. Jediné, na čem je ochoten se s Čečenci dohodnout je bezpodmínečná kapitulace, píše slovenský list Sme.
Americký deník USA Today upozorňuje na skutečnost, že mezi rukojmími v Moskvě jsou i tři Američané. Popisuje také jejich neradostné vyhlídky. Katarská televizní stanice Al- Jazeera totiž uveřejnila videopásek, na kterém ozbrojený, černě oděný muž - jeden z čečenských rebelů, požaduje okamžité stažení ruských ozbrojenců z Čečny. Pokud se tak nestane, neváhají ozbrojenci rukojmí zavraždit. Na pásku se dále říká, že tento útok byl podniknut na základě příkazu čečenského vůdce Aslana Maschadova. Jak uvádí list USA Today, Maschadovovi podřízení za několik let válčení s Rusy zcela převzali výzbroj, metody a jazyk islámských teroristů.
Tito lidé jsou přes Afghánistán napojeni také na talibanské bojovníky a organizaci Al-Káidu. Čečenci nejenže pomáhali Talibanu získat moc, ale bojovali i v jiných sympatizujících zemích. Například při protiruském povstání v Dagestánu v roce 1995 pomáhali zadržovat tisíc rukojmích v nemocnici. Při následné záchranné akci sto z nich zahynulo. Militantní Čečenci se nazývají "smertniky" a není vyloučeno, že mezi nimi pobývá i několik příslušníků Al-Káidy. Pro ruského prezidenta Putina je incident v moskevském divadle velkou ranou. Ještě nedávno se holedbal, že má situaci s čečenskými separatisty zcela pod kontrolou, píše americký list USA Today.
Australský deník The Sydney Morning Herald vysvětluje historii rusko-čečenského konfliktu. V roce 1991, kdy se zhroutil Sovětský svaz, Čečna se vyhlásila nezávislou a do čela se po volbách v oblasti dostal prezident Dudajev. Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin ale čečenskou nezávislost odmítl uznat. Následovaly ozbrojené střety mezi Ruskem a Čečnou, které nekončily vítězstvím ani jedné ze stran. V roce 1995 však 45 tisíc ruských vojáků obsadilo hlavní město čečenské oblasti - Groznyj.
V následujícím roce byl ruskou bombou zabit čečenský vůdce Dudajev a menší ozbrojené složky vzbouřenců napadly Rusy v Grozném. Následoval ozbrojený konflikt. V roce 1998 pak nový čečenský
