Rozhovor s nizozemskou poslankyní Farah Karímí o soužití menšin

Nizozemci dnes volí parlament - podle posledních dostupných průzkumů si udrželi náskok křesťanští demokraté premiéra Jana Petera Balkenenda, kteří vládli v posledních třech letech. O Nizozemsku se ale nejčastěji mluvilo v souvislosti s napětím mezi většinovým obyvatelstvem a početnou přistěhovaleckou menšinou. A právě na to se ptal zpravodaj Českého rozhlasu v Beneluxu Vít Pohanka Farah Karímí - nizozemské poslankyně íránského původu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Holandsko | Foto: Vít Pohanka

Politik Pim Fortuyn a režisér Theo Van Gogh - dva Nizozemci, jejichž jména se v zahraničí v posledních letech skloňovala asi nejčastěji. Oba dva zemřeli při politicky motivovaných atentátech a jejich smrt ilustrovala napětí, které v Nizozemsku panovalo. Poslankyně Farah Karímí je sama muslimka - jak říká, při letošní volební kampani už ale postavení menšin nehrálo tak významnou roli, jako v minulosti.

"Nemyslím si, že by tahle otázka úplně zmizela. Ale lidé už jsou tou pokračující diskuzí o postavení menšin a polarizací politické debaty unavení. Takže v letošních volbách už tohle není hlavní téma, jako tomu bylo při volbách v roce 2002 a 2003."

Myslí si tedy poslankyně Farah Karímí, že se nizozemská společnost dokázala s problémem soužití menšin vypořádat?

"Problémy nezmizely - stále je tu diskriminace, mezi přistěhovalci je stále velká míra nezaměstnanosti a také zločinnost je mezi imigranty vysoká. Tyhle věci tu stále jsou a musíme o nich diskutovat. Naštěsí už je ale debata věcnější a není tak polarizovaná. Nemluví se o rozdílných kulturách - tak to bylo dřív a bylo to velmi nešťastné."

Dá se říct, že diskuze o postavení menšin už není tolik založená na ideologii, jako to bylo před několika lety?

"Ano, ale kdyby ale zase došlo k nějakému incidentu, mohla by se situace rychle změnit. Teď je možná každý touhle problematikou trochu unavený, včetně politických stran. Vídí, prostě, že ta ideologická diskuze nikam nevede a tak ji opustily. Ale to se může velmi rychle změnit."

Podstatnější než průběh předvolební kampaně je samozřejmě stav nizozemské společnosti. Vražda Pima Fortuyna v roce 2002 a Theo Van Gogha o dva roky později byly podle mnohých jen pomyslným vrcholem ledovce. Tragickým vyústěním problémů, které mají hluboké kořeny. Myslí si poslynkyně Farah Karímí, že od té doby dospěli Nizozemci alespoň k částečnému smíru?

"Ono se to těžko popisuje. Na jednu stranu je znát ekonomický pokrok, je tu víc příležitostí pro přistěhovalce a lidé se cítí šťastnější. I z osobní zkušenosti ale vím, že je mezi nimi hodně hořkosti - to se týká jak přistěhovalců a příslušníků menšin, tak i nezaměstnaných, kteří jsou původem z Nizozemska. A právě mezi těmito skupinami panuje největší napětí. A na to, myslím, nesmíme zapomínat. Nesmíme si říkat, že je to lepší než třeba před pěti nebo šesti lety a nechat se ukolébat. Musíme stále myslet na ty, kteří jsou ve společnosti pořád outsidery."

Milan Kopp, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme