V Pobřeží slonoviny se schyluje k masovému exodu obyvatel
Pobřeží slonoviny má už přes čtvrt roku dva prezidenty. Zatímco svět uznává za vítěze prezidentských voleb Alassana Ouattaru, dosavadní hlava státu Laurent Gbagbo se odmítá vzdát funkce. A boje se neodehrávají jen na politické rovině, v zemi sílí násilnosti.
Při násilnostech už zemřely stovky lidí, v obavě z občanské války ze země uprchlo přes 14 tisíc lidí. Západoafrické státy a Africká unie proti Gbagbovi přesto zatím ‚nasadily‘ jen diplomatické zbraně. Už třetí měsíc ho nutí, aby se vzdal moci dobrovolně.
Stejně jako Spojené státy mu nabídly beztrestnost, možnost volného odchodu ze země i nedotknutelnost majetku. Dvojvládí v zemi přesto stále trvá.
Afrikanista Vladimír Klíma přiblížil situaci v Pobřeží Slonoviny ve Světě o osmé
Podle afrikanisty Vladimíra Klímy je pro stabilitu v celé západní Africe velmi důležité zabránit masovému exodu z Pobřeží slonoviny, k němuž se schyluje. „Poslední zprávy říkají, že statisíce lidí už začínají prchat přímo z Abidžanu,“ řekl Klíma ve Světě o osmé.
Ve hře tak zůstává možnost zahraniční intervence, kterou od počátku připouštěly západoafrické státy. Jak ale Vladimír Klíma upozornil, vojenská intervence je věc nákladná a náročná.
"Samozřejmě na úrovni Africké unie a zejména Západoafrického společenství se uvažuje o tom, co je větší zlo. Zda je větší zlo něco teď věnovat na ten zásah a snažit se tam tu situaci vzít trošku do ruky, a nebo připustit kritické migrační vlny, které samozřejmě zasáhnou řadu sousedních zemí.“
„My už jsme to zažili kdysi v případě Sierry Leone a zejména Libérie, kdy lidé zoufale prchali ze země, a ty státy nejsou připraveny přijmout takové množství uchazečů o azyl,“ dodal afrikanista.