V Srbsku začaly volby
V Srbsku dnes začaly parlamentní volby. Jejich velkým tématem je budoucnost provincie Kosovo. Voliči také rozhodnou, jestli se k moci dostanou ultranacionalisté nebo jestli budou nadále vládnout demokratické síly. Srbsko, více než šest let po pádu Miloševiče, se musí vyrovnávat s velkou deziluzí z politiky a s velkým počtem lidí, kteří hlasovat nechtějí. Takzvaných politických abstinentů je nebývale mnoho a hlasovali by zřejmě pro demokratické strany.
Předvolební souboj jednotlivých politických stran tak doplnila kampaň různých organizací, které vybízely, aby lidé vůbec šli volit. Podle těchto organizací dnes nejdou hlasovat ani mnozí z těch, kteří v bělehradských ulicích v roce 2000 svrhli Miloševičův režim. Jde o volby od té doby nejdůležitěší, protože radikálové by se mohli dostat k moci.
Na složení vlády může mít vliv i návrh řešení kosovské otázky, který by měl vyjednavač Marti Ahtisaari předložit za několik dní. Albánci v Kosovu volby i nadále bojkotují. Právo hlasu má asi šest a půl miliónu lidí. Volební místa se zavírají v osm večer.
Průběh hlasování v Srbsku bedlivě sleduje Brusel. Výsledek totiž ovlivní směřování země do Evropské unie. Vítězství demokratů pomůže urovnat vztahy Bělehradu s unií - triumf nacionalistů naopak s největší pravděpodobností oddálí jakékoli vyjednávání o přibližování Srbska Evropské unii.
Předvstupní jednání s Bělehradem o uzavření takzvané asociační dohody se sedmadvacítkou byly přerušeny loni v květnu kvůli neschopnosti nebo neochotě Srbska dopadnout bývalého generála Ratka Mladiče, který je obviněn mezinárodním tribunálem v Haagu ze zločinů proti lidskosti.
Právě zatčení někdejšího vojenského velitele bosenských Srbů viněného ze zodpovědnosti za masakr ve Srebrenici slibují srbští demokraté prezidenta Borise Tadiče.
