Zahraniční deníky komentují výsledky voleb v Argentině

Noviny v Argentině jsou plné komentářů k tamním prezidentským volbám, evropské deníky zase hodnotí napjatou situaci na hranicích Turecka a Iráku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Argentinu povede napříště Cristina Kirchnerová. Naznačují to průběžné výsledky prezidentských voleb. Argentinský deník El Clarín upozorňuje, že volby postrádají ideové jiskření mezi kandidáty. Ani jedna strana podle listu nepředložila jasné koncepty, aby probudila letargickou společnost, která postrádá předvolební nadšení.

Ať vyhraje, kdo vyhraje, může počítat s pozitivními čísly ekonomického růstu, solidními devizovými rezervami, poměrně nízkou nezaměstnaností. Ale bude se muset poprat se stále vysokými ukazateli chudoby. Už sice nejsme na kraji propasti jako v roce 2001, ale také ještě nejsme zcela normální země, ve kterou doufáme, uvádí list El Clarín.

Komentáře se zamýšlejí i nad tím, jak by nová prezidentka mohla změnit politickou kulturu v Argentině. Podle respektovaného argentinského deníku La Nación se politický boj vede zbytečně na ostří nože, ale současné volby by snad mohly přinést obrat.

Nenávist na jedné straně a letargie na straně druhé. To je smrtelná směs pro ty, kteří chápou demokracii jako způsob života a ne jako prosté hlasování. Politika ztratila dokonce i jen povrchní nádech lidské vřelosti. Soupeř se mění v nepřítele, vztahy mezi lidmi určuje ideologický postoj. Se zvolením Kirchnerové snad začne vlídnější období veřejného života, píše La Nación.

Napětí mezi Tureckem a Irákem kvůli útokům kurdských povstalců na turecké cíle narůstá. Na hraniční čáře mezi oběma zeměmi stojí 100.000 tureckých vojáků. Útok zatím nepřichází, přesto konflikt doslova visí ve vzduchu. Co v téhle situaci píší deníky?

Evropské noviny rozebírají dilema, které teď řeší Spojené státy. Podle rakouského deníku Der Standard USA riskují buď rozkol s tureckým spojencem, nebo rozpad Iráku. Otázkou je, co je pro Američany menší zlo. Buď se přikloní k Turecku, nebo k severoiráckým Kurdům. Ti by ovšem povolení ke vpádu turecké armády chápali jako podnět k odtržení od Iráku.

Přes vážnost situace hraje Washington o čas a spoléhá na to, že přijde zima a problém sprovodí ze světa pár tureckých náletů. Ale nejpozději do začátku příštího roku se opět ukáže, že ignorování problému v tomto případě ničemu neposloužilo, uvádí deník.

Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se turecký premiér Tayyip Erdogan rozhodne pro případnou vojenskou akci proti PKK teprve po návštěvě Washingtonu. Ta se plánuje na 5. listopadu.

Erdogan si to nebude chtít rozházet se svými západními spojenci a především se Spojenými státy, které tlačí na nevojenské řešení. Turecká vojenská akce na iráckém území téměř nevyhnutelně povede k napětí v jinak klidném kurdském regionu. A také zesílí volání po nezávislém Kurdistánu. Jak se opět ukazuje, irácká válka jen málo vyřešila, ale přitom vyhrotila řadu regionálních problémů, dodává německý deník.

Martin Hromádka, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme