Zahraniční listy o výročí invaze do Iráku
Oslavy prvního výročí irácké invaze jsou určeny dvěma skupinám: spojencům v zahraničí a voličům doma, zamýšlí se deník International Herald Tribune. "Celá válka nebyla ničím jiným než zápasem civilizace s temnotou, dobra se zlem a života se smrtí", nechal se slyšet americký prezident George Bush.
"Každý z nás před válkou slíbil, že se nikdy ani trochu nesehne před násilím. Budeme čelit tomuto nebezpečí a společně ho překonáme", vyzval na svém vystoupení všech 84 přítomných národů. Mezi nimi byli příznivci,stejně jako odpůrci války, píše International Herald Tribune. "Není cesta zpátky", prohlásil také americký prezident ve zjevné narážce na Evropu. Podle něj je v zájmu každého národa a každé vlády potlačit tažení teroristů. Projev George Bushe byl velice ambiciozní a sledoval několik záměrů najednou - zahraničních i domácích, hodnotí International Herald Tribune.
Deník New York Times dospěl k názoru, že kdyby Američané věděli o iráckém nebezpečí, co vědí dnes, tak by bylo daleko těžší je přesvědčit o nutnosti války se Saddámem Husajnem než před rokem. Zejména pokud by věděli, že irácký diktátor byl po první válce v Zálivu a inspekcích OSN zredukován na bezzubého tygra. Nyní je nejvyšší prioritou vytěžit ze znepokojivé situace v Iráku maximum, píše newyorský list, ze kterého vybíral zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.
Situaci v Kosovu sleduje rakouský deník Die Presse. Kolem nepokojů v Kosovu se teď rozhořel také diplomatický spor.S podporou Ruska požádalo Srbsko a Černá hora OSN, aby jednoznačně odsoudila Kosovské Albánce. Většina členů Rady bezpečnosti OSN tento nápad zamítlo. Raději prý přivítá vysvětlení Srbů a Albánců, jak hodlají usměrnit současné nepokoje. Bělehrad se ale rozčiluje stále více, všímá si rakouský list. Ministr obrany Srbska a Černé hory dokonce prohlásil, že si země vyhrazuje právo na změnu přístupu ke kosovské provincii. Pokud se mírovým jednotkám Kfor nepodaří dostát svým povinnostem, změní Bělehrad svou dosud umírněnou politiku.
Někteří politici hovoří ještě jasněji. "Požadujeme návrat srbských jednotek do neklidných provincií, abychom mohli ochránit Kosovské Srby", prohlašuje předák Kosovského koordinačního centra. Kritika míří také na mezinárodní snahy: další odsunování otázky vlastního statutu Kosova není dlouhodobě udržitelné, cituje diplomaty rakouský list Die Presse.
Kandidáti na slovenského prezidenta zahájili tažení na funkci hlavy státu, informuje slovenský deník Sme. Většina z nich rozběhla svou oficiální kampaň tiskovou konferencí, kandidáti Kalman a Šesták jako první diskutovali ve Slovenském rozhlase.Kandidát křesťanských demokratů Eduard Kukan na diskusi nepřišel, přestože byl původně ohlášený. Po dohodě s právníkem si vyměnil místo s dalším adeptem na hlavu státu, Júliem Kubíkem. Ten ale také odmítnul přijít do rozhlasu, protože je nutné za vysílací čas zaplatit. Peníze prý raději poukázal na sociální účely pro romskou komunitu, objasňuje chování politiků slovenský list.
Kandidáti sázejí především na rozdílné názory. Jozef Kalman se například domnívá, že by bylo neštěstím, kdyby budoucímu prezidentovi byly blízké pravicové hodnoty. Ve funkci by chtěl navšítit všechny obce Slovenska.Ján Králik si vzal na mušku zahraniční témata. Jako prezident by navrhnul odsun slovenských vojáků z Iráku: "Slovensko je přeci malé, aby ochránilo jen své lidi... Nechejme otázky řešení velkých věcí na mocnostech", tvrdil kandidát SDL na tiskovce. Tolik ze slovenského listu Sme.
