Zahraniční tisk o americké strategii v Iráku a izraelských jaderných zbraních
Americký prezident George Bush hájí své rozhodnutí odložit oznámení nové strategie pro řešení situace v Iráku na leden. Odůvodňuje ho tím, že se nechce při svém rozhodování unáhlit. Jak na jeho krok nahlížejí zahraniční média?
Americký deník USA Today poznamenává, že prezident Bush ani po třetím dnu rozhovorů s vysokými představiteli armády a diplomaty nenaznačil, zda jejich návrhy použije v novém plánu pro Irák. Zároveň dodává, že Bush je po prohraných listopadových volbách pod velkým tlakem veřejnosti i vítězných demokratů.
Ti si, jak píše další severoamerický list, The New York Times, chtějí údajně pořádně posvítit na financování války v Iráku. "Demokratické straně už dochází trpělivost s výdaji za nekonečnou válku v Iráku, chce proto prosadit větší kontrolu kongresu nad miliardami dolarů, které jdou na účet konfliktu," píše list.
Senátoři podle něj chtějí prosadit, aby se válečné náklady přesunuly do běžného federálního rozpočtu. "Zatím se s penězi na Irák hrála spíše hra na schovávanou, a tak jsme se vlastně nikdy nedozvěděli skutečnou cenu války. Od teroristických útoků v roce 2001 šlo na vojenské výdaje více než 400 miliard dolarů mimo federální rozpočet," připomínají New York Times.
Iráku a debatám o další strategii se věnují také další americké listy, kromě jiného se věnují i žádosti Pentagonu o další peníze na vojenské operace v Iráku a Afghánistánu. Více zpravodaj Českého rozhlasu ve Washingtonu Alexandr Pícha.
Deník Washington Post upozorňuje, že nárůst početních stavů chce americká armáda i námořní pěchota. Víc vojáků chtějí dokonce i Národní gardy jednotlivých států. A k tomu ještě budou představitelé Pentagonu žádat od nového ministra obrany Roberta Gatese, aby se odhodlal k politicky citlivému kroku a zjednodušil znovu povolávání rezervistů do služby.
Washington Post uvádí, že zvýšené požadavky vyvolal stálý odsun velké části americké armády do Iráku a Afghánistánu. Snížila se tak akceschopnost americké armády zasáhnout v místě jiných případných konfliktů ve světě. Vojenský rozpočet nyní stačí asi na 480 tisíc vojáků, ale americká armáda by jich podle zástupců Pentagonu potřebovala aspoň 512 tisíc.
Washington Post také označuje za problémem jednoznačnou orientaci pozemních sil na boj s extrémisty. V případné válce se Severní Koreou nebo Íránem by totiž americká armáda potřebovala vyšší bojeschopnost zejména pro konvenční pozemní válku.
Velkou pozornost vyvolala před pár dny slova izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který nepřímo přiznal, že jeho země vlastní jaderné zbraně. Co v této souvislosti v denících najdeme?
Připomeňme, že "přiznání" padlo v německé televizi při Olmertově návštěvě Berlína. Izraelský premiér v rozhovoru zařadil Izrael mezi země vlastnící jaderný arzenál. Německý týdeník Spiegel poznamenává, že "je těžké vrátit nukleárního džina zpět do láhve, když už byl jednou vypuštěn. Ačkoliv izraelský premiér dělá co může, aby svět přesvědčil, že ve skutečnosti nepřiznal držení nukleárních zbraní, nedůvěra roste," píše Spiegel a dodává, že slova izraelského premiéra o jaderných zbraních vrhla stín na jeho dvoudenní návštěvu Německa.
Přitom paradoxně jeho hlavním cílem byla konzultace s kancléřkou Merkelovou o tom, jak nejlépe zkrotit nepoddajnost Íránu v probíhajícím sporu o jeho jaderný program. "Olmert teď bude muset hodně vysvětlovat nejen před Evropskou unií, ale také doma - jeho političtí oponenti už žádají rezignaci," uzavírá Der Spiegel.
Do debaty o údajných izraelských jaderných zbraních se připojil i finský deník Helsingin Sanomat. Podle něj by mělo Finsko coby předsednická země Evropské unie žádat po Olmertovi okamžité vysvětlení. "Premiér Olmert by měl přesně říct, co jeho slova znamenají. Informace o tom, že vedle Spojených států, Francie a Ruska vlastní jaderný arzenál také Izrael, jsou velmi znepokojující. Stejně tak reakce samotného Olmerta, který svůj výrok vzápětí popřel," dodává finský deník Helsingin Sanomat.
