V norském Oslu jednají ministři zahraničí členských zemí NATO. Tématem jsou i plány Washingtonu umístit americkou protiraketovou základnu v Evropě. Zatímco debata mezi členy aliance se už zmírnila, o potřebě protiraketové obrany není stále přesvědčeno Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin v této souvislosti pohrozil, že Kreml pozastaví plnění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě. Jak na tuto výhrůžku reagoval zahraniční tisk?

Tento článek je více než rok starý.

8:35 27. dubna 2007 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

"Svým prohlášením otevřel Putin velmi intenzivní debatu o horšících se vztazích mezi Severoatlantickou aliancí a Kremlem," píše například International Herald Tribune. "Novou konfrontací Rusko demonstruje svoji dlouhotrvající frustraci vyplývající ze smluv, které Kreml podepsal v devadesátých letech. Tehdy Rusko procházelo post-sovětskými potížemi, a bylo proto mnohem slabší a méně agresivní ke světovému dění," poznamenává deník a na závěr dodává: "Smlouva o konvenčních ozbrojených silách byla podepsána 22 zeměmi v roce 1990. Státy NATO a tehdejší Varšavské smlouvy se v ní zavázaly, že zredukují množství vojenského arzenálu," připomíná International Herald Tribune.

"Putinova hrozba odstoupit od Smlouvy o konvenčních silách kombinuje novou ruskou sebedůvěru se staronovým pocitem ohrožení," myslí si britské Timesy, podle kterých Rusku nejde ani tak o hrozbu americkými raketami, ale spíše o boj o mocenské pozice: "Jen málo lidí - a už vůbec ne ti v Kremlu - vážně věří, že základny v Polsku a Česku znamenají pro Rusko ohrožení bezpečnosti," píše deník a pokračuje: "Mezi řádky bychom měli číst spíše vzrůstající obavu Moskvy z rozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ, brzy by totiž mohla připojit bývalé sovětské republiky - Gruzii a Ukrajinu. A tak se Putin rozhodl ukázat svaly a připomenout Evropě svoji sílu," uzavírají britské Timesy.

Rakouští odpůrci Temelína zesilují volání po žalobě proti České republice. Kritizují rozhodnutí české vlády ukončit takzvaný melkský proces i nejnovější výpadek Temelína, který zastavil provoz elektrárny. Pro rakouský tisk, který se stejně jako veřejné mínění staví k jaderné energetice negativně, je to tučné sousto. Často v souvislosti s Temelínem padá i slovo "šrotreaktor", postoj médií obecně je velmi kritický. To ostatně může potvrdit i Marie Woodhamsová - zpravodajka Českého rozhlasu ve Vídni, která prolistovala dnešní rakouský tisk.

Marie Woodhamsová, Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít