Zahraniční tisk o výročí holocaustu
Svět si připomíná šedesáté výročí ukončení holocaustu. Irácká předvolební kampaň je plná špíny a obviňování. Indonéští muži se musejí vyrovnat s novou sociální rolí. Jaký je postoj žen k vědeckému bádání? Těmto tématům se věnujeme v dnešním výběru ze zahraničního tisku.
Svět si připomíná šedesáté výročí osvobození nacistických koncentračních táborů. Vzpomínku holocaustu věnovala i Organizace spojených národů. Na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN včera hovořil generální tajemník Kofi Annan, světoví politici i oběti nacistické vyhlazovací mašinérie. S projevem vystoupil také německý ministr zahraničí Joschka Fischer. Německý list Süddeutsche Zeitung k tomu poznamenává: Ve své předem připravené řeči se Fischer pevným hlasem omluvil obětem nacismu a holocaust označil za neomluvitelný morální pád Německa, který zůstane navždy součástí jeho historie.
Ministr Fischer hovořil v New Yorku o nacismu jako součásti minulosti, dodává Süddeutsche Zeitung, antisemitismus je však v Německu stále přítomný. Podle průzkumů má 15 až 20 procent Němců protižidovské postoje. Šedesát let od pádu nacismu je to varovné číslo, soudí německý list.
V Iráku se už za necelý týden konají prezidentské volby. Prezidentská kampaň v Iráku je oproti jiným zemím mnohem nebezpečnější, tvrdí katarský list Gulf Times. Několik kandidátů už bylo zabito a většina politických stran se kvůli strachu z útoků bojí vést otevřenou volební kampaň. Volební boj je také plný špinavých praktik - kandidáti na sebe navzájem házejí špínu a jeden druhého obviňují z korupce nebo z temné minulosti. Do jedné z předvolebních půtek je zatažen také ministr obrany Hazim al-Šaalan a vůdce iráckého národního kongresu Ahmed Chalabi.
Šaalan svého protivníka obviňuje z odpovědnosti za kolaps Petra Banky. Chalabi úder vrátil a zveřejnil informaci, že ministr nakoupil v zahraničí zbraně bez povolení irácké vlády, pokračuje katarský list. Spor se navíc rozhořel také mezi stranami, které jednotlivé kandidáty podporují. Duchovní hodnostáři stojící za Chalabim označili Šaalana za dvojitého agenta, který pracoval pro Saddáma Husajna i pro Američany. Iráčtí voliči se dozvěděli hodně o minulosti jednotlivých kandidátů, o jejich vizích do budoucna však téměř nic, glosuje situaci deník Gulf Times.
Téměř měsíc už uplynul od obrovské přírodní katastrofy, která postihla země jihovýchodní Asie. Lidé žijící v postižených oblastech se musí postupně vyrovnávat s následky ničivého živlu. Severoamerický list The Washington Post upozorňuje na to, že v pobřežních vesnicích v Indonésii si tsunami vybraly více obětí mezi ženami a dětmi. A muži si nyní musí zvykat na život bez rodiny. Ve vesnici Lamteungoh v provincii Aceh je například 105 vdovců a pouze 19 ovdovělých žen. Mnozí ztratili všechno - dům, svoji rodinu, a hlavně smysl života.
"Když si najdu práci, pro koho vlastně budu vydělávat peníze?", cituje deník jednoho z rybářů. Mužům tak oceán odnesl nejen jejich majetek a rodiny, ale také tradiční sociální roli. Odjakživa vyjížděli na moře, zatímco se jejich ženy staraly o děti. Nyní žijí indonéští muži v komunitách, většinu dne se modlí nebo se starají o sirotky, kterým moře vzalo rodiče. Smysl života mohou najít v založení nové rodiny. Ale o tom zatím nechtějí slyšet, dodává The Washington Post.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko se včera vydal na svou první zahraniční cestu. Jeho kroky mířily do Ruska. S prezidentem Vladimírem Putinem si slíbili, jak se budou vzájemné vztahy rozvíjet a jak budou obě země spolupracovat. Napjatá atmosféra z posledních měsíců byla najednou ta tam. Jak už to ale u setkání dvou mužů bývá, řeč se stočila také na ženy. Konkrétně na jednu. Viktor Juščenko totiž včera oznámil, že do funkce premiéra jmenuje Julii Tymošenkovou. Komentátoři v ruských novinách se zaměřili právě na tento výběr. Z deníku Kommersant cituje náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
Jaký je postoj žen k vědeckému bádání?, ptá se International Herald Tribune. Spojení žen a vědy je jako směs oleje a vody nespojitelné. Takový názor občas převažoval ve vědeckých kruzích. Prezident Harvardské univerzity Lawrence Summers na konferenci věnované této problematice tvrdí, že to není pravda. Názory, že ženy mají k vědě jiný přístup, se prý zakládají spíš na přežívajících stereotypech než na pravdě. Nedávno byl prováděn výzkum mezi ženami, které jsou členkami americké Národní akademie věd.
Výsledky prokázaly, že tyto ženy mají stejný přístup ke svému oboru jako muži. Překážku vědecké kariéře často představuje mateřská role. Mnohé ženy už předem vyloučí vědeckou kariéru z obavy, že by kvůli dětem musely náročné výzkumné úlohy přerušit. Je to škoda, domnívá se deník. Stejný výzkum totiž prokázal, že matky se ve svém vědeckém oboru těší největšímu respektu, uzavírá International Herald Tribune.
