Zahraniční tisk především komentuje výsledek izraelských voleb

Zahraniční média si všímají především výsledku izraelských premiérských voleb a úvahám o jeho důsledcích. Mezi další témata patří například rozpory mezi Georgem Bushem a jeho ministrem zahraničí Colinem Powelem, kritika imigrační politiky Evropské unie ze strany OSN.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dnešní britský The Independent poznamenává k izraelským premiérským volbám: Před 17 lety, když byl Šaron odvolán z postu ministra obrany, by si nikdo nepomyslel, že se jednou vrátí. Svět - hlavně ten arabský - by přitom rád věděl, jestli je to stále ten samý muž, který zahájil historicky nejrozsáhlejší výstavbu židovských osad na okupovaných palestinských územích. Postavil tak největší překážku, bránící Izraelcům a Palestincům uzavřít mír. Je to ten samý muž, který o něco později vyzval Izraelce, aby „uchvátili" pohoří okupovaného západního břehu Jordánu? Stejný muž, který věří, že jediným jazykem, kterému Palestinci porozumí, je válcování jejich domů izraelskou armádou? Jeho poradci si dali práci, aby ukázali, že Šaron se změnil. Šaron sám prohlašuje, že jeho vláda by měla být zodpovědná, vážená a usilující o mír, a dodává: „Mír si žádá bolestivé kompromisy na obou stranách," cituje na závěr dnešní The Independent.

Německý Die Welt k porážce Ehuda Baraka poznamenává: Arabové nechali Baraka ve štychu. Téměř 12 procent ze 4 milionů registrovaných izraelských voličů, volby skoro bezvýhradně bojkotovalo. V květnu 1999 ještě 95 procent z nich hlasovalo pro Baraka. Tentokrát se k urnám většinou vůbec nedostavili. V Ramalláhu navíc došlo k vážným střetům mezi palestinskou policií a izraelskými vojáky, při kterých Palestinci házející na Izraelce kameny skandovali: „Intifáda pokračuje!"

Izraelský Jerusalem Post přináší v souvislosti s premiérskými volbami obrázek izraelských ulic těšně po vyhlášení vítěze: V deset hodin večer se na ulicích Tel Avivu strhla bouřlivá oslava. Mladí stoupenci Likudu stáli na židlích, aby viděli na televizní obrazovku s výsledky voleb. Jeden z nich bezprostředně poté prohlásil: „Dnes věřím, že Bůh opravdu je. Celý svět uvidí sílu sionismu." Jiný z přítomných poznamenal: „Doufám, že konečně budeme mít vládu, která dosáhne míru a přinese bezpečí. Doufám, že Šaron dodrží slovo a vytvoří vládu národní jednoty. Protože víc než kdy jindy tahle země potřebuje být sjednocena." První náznak toho byl patrný už včera: lidé různého stáří, národnosti i náboženského vyznání na oslavě společně spontánně tančili.

Moskevský list Izvěstija se povšiml určitých názorových rozporů mezi prezidentem Georgem Bushem a jeho ministrem zahraničí Colinem Powellem. Powell „poopravil" svého šéfa už v řadě zásadních otázek a v některých případech prezidentovy výroky přímo vyvrátil. Mimořádnou pozornost světového tisku vzbudila slova šéfa americké diplomacie v otázce Balkánu. George Bush několikrát prohlásil, že jakmile vstoupí do Bílého domu, stáhne americké mírové jednotky z Bosny a z Kosova. Colin Powell se při svém prohlášení o tom, že vojenská přítomnost USA na Balkáně potrvá dalších několik let, tvářil, jako by k tomu prezident vůbec nic neřekl.

Rakouský Kurier dnes píše o kritice OSN, která se snesla na imigrační politiku Evropské Unie. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Mary Robinsonová, na konferenci v New Yorku prohlásila, že nechápe přístup zemí jako jsou Německo, Rakousko a Belgie k přištěhovalcům, na jejichž práci jsou bezesporu závislé. Robinsonová proto vyzvala představitele EU, aby usilovali o zlepšení vztahu k imigrantům. Mimo to apelovala, aby téma přistěhovalectví a udělování azylů nebylo zneužíváno v politickém boji. Celá otázka je podle ní komplexní a rétorika předvolebního boje by ji jen zjednodušila. Na závěr Robinsonová varovala, že přes zkušenost s dvěma světovými válkami, je pravicové extrémistické hnutí na vzestupu, převážně pak mezi mladými.

Nizozemský De Volkskrant se vyjadřuje k záměru evropského agrárního komisaře Franze Fischlera vybít v rámci EU stáda zdravých krav kvůli podezření na chorobu BSE: Fischler chce zřejmě využít vzniklé krize kolem hovězího masa pro co nejrychlejší ozdravění tohoto zemědělského sektoru. Jeho argumentace však přitom není zcela „čistá". Je skutečně pravda, že poptávka po hovězím mase už nikdy nebude tak vysoká jako před skandálem kolem BSE? Vývoj po prasečím moru signalizuje něco jiného, pokračuje De Volkskrant. Nizozemský spotřebitel konzumuje dnes stejné množství vepřového jako v druhé polovině 90-tých let. Ani stopy po nějakém poklesu spotřeby. V Nizozemí nejsou o spotřebě hovězího masa k dispozici zatím žádná čísla, zato v Británii existují: tam je dnes konzumace hovězího vyšší než kdykoli před krizí BSE, konstatuje závěrem nizozemský De Volkskrant.

Radka Průšová, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru