Obvinění, vedoucí soukromé společnosti, měli žádat o evropské dotace určené na podporu rozvoje akvakultury, ačkoliv firma v dané době nesplňovala podmínky pro jejich získání.
V kauze jde mimo jiné o projekt Motolského onkologického centra, na které má z Bruselu přijít 3,7 miliardy korun. Centrum má po svém otevření poskytovat komplexní onkologickou péči včetně prevence.
To neznamená, že firmy mají na peníze nárok, úředníci teď musí rozhodovat znovu. Ve zbytku případů dal soud za pravdu fondu a dvakrát úřad uspěl i u Nejvyššího správního soudu.
V některých kauzách jsou již pravomocné rozsudky, ve většině z nich ale soudy buď rozdaly podmínky, nebo se jimi stále ještě i po letech zabývají. To se týká i kauzy Čapí hnízdo nebo ROP Severozápad.
Vztahy mezi Polskem a Evropskou unií v posledních osmi letech nebyly nejlepší. Úkolem nové proevropské vlády je vztahy napravit a tím získat větší vliv na unijní agendu.
„Pokud nejsou v krajích kompetence, tak nehledě na to, kolik peněz tam pošlete, faktickou změnu to v regionu neudělá,“ podotýká Ivan Bartoš (Piráti) v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Konkrétně úřad schválil unijní dotaci ve výši asi deset milionů na výměnu sušen zrnin ve středisku Trpísty společnosti Primagra a příspěvek zhruba 2,5 milionu na úsporná opatření pro firmu Fatra.
Ministerstvo je nyní pozastavilo s tím, že z nich dosud nebyly příjemcům proplaceny žádné výdaje. „Nehrozí zpětné vymáhání finančních prostředků,“ ujistila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.
Po téměř dvou letech padl před tribunálem Soudního dvora Evropské unie rozsudek ve sporu Česka a Evropské komise kvůli pokutě asi 1,15 miliardy korun, která padla za chyby v dotacích.
Škoda, kterou podezřelí z korupce způsobili rozpočtu EU, činí podle vyšetřovatelů skoro milion eur, tedy asi 25 milionů korun. Případu se ujal Úřad evropského veřejného žalobce.
O dotace zažádaly firmy v roce 2018, získaly dostatečný počet bodů a pak se roky prakticky nic nedělo. K zamítnutí došlo až loni v prosinci. Jaký je důvod nečinnosti úřadů, která vedla až k žalobám?
Součástí navrhované dohody je i peněžitý trest ve výměře zhruba 500 000 korun, desetiletý trest zákazu činnosti spočívající v zákazu jednat s dotačními orgány a účastnit se dotačních řízení.
„Proplacení řešíme pouze z toho důvodu, že je naší povinností řídit se rozsudkem soudu. Ten zrušil naše rozhodnutí o neposkytnutí dotace, a o žádosti je tedy nutné rozhodnout znovu,“ říká náměstek.
Ministerstvo dotaci zkrátilo kvůli střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO), protože zakázku získaly firmy z jeho svěřenských fondů. Ředitelka školy Ivana Dobešová odmítá, že by škola chybovala.
Ministerstvu se nelíbilo, že dva traktory a nakladač dodávaly dceřinky Agrofertu v době, kdy byl Andrej Babiš (ANO) premiérem. Prý tak došlo k porušení zákona o střetu zájmů. Kraje s tím nesouhlasí.
Ministerstvo průmyslu loni zamítlo dceřince Agrofertu dotaci zhruba 3,5 milionu na pořízení fotovoltaického systému. Úředníci to zdůvodnili tehdy tím, že není zdroj financování.
Na opravy domů česká vláda určila desetinu z 500 miliard korun, které do roku 2030 dostane na dekarbonizaci z Modernizačního fondu Evropské unie, tedy z výnosů z emisních povolenek.
„Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo, že naše námitky jsou nedůvodné a potvrdilo krácení ve výši 440 698,14 koruny,“ uvedla minulý týden pro iROZHLAS.cz mluvčí kraje Mirka Chlebounová.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce.
Naposledy ve druhé půlce srpna vydalo vedení fondu nové rozhodnutí, proti němuž se dceřinka Schrom Farms odvolala. Případ tak na poputuje na stůl ministerstvu zemědělství.
