Síkela podal žádost o první balík z Národního plánu obnovy, z nějž by mělo Česko čerpat až 180 miliard korun na obnovu pocovidové ekonomiky, 25. listopadu. Komise měla na její kontrolu dva měsíce.
„Popsané závěry samozřejmě nelze vykládat tím způsobem, že žalobkyni či dalším společnostem z koncernu Agrofert mají být dotace přiznány,“ uvedl v rozsudku soudce Marek Bedřich.
Podle Agrofertu bylo s dotací vše v pořádku. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s dotačními pravidly a podle zákona,“ řekl pro iROZHLAS.cz jeho mluvčí Pavel Heřmanský.
Důvodem, proč se stále ještě udělování dotací řeší, a to i když Babiš už není ve vládě, je evropská legislativa. Konkrétně článek 61 evropského finančního nařízení.
Stopka z Bruselu platila kvůli auditu ke střetu zájmů od roku 2019. Nyní bude možné o peníze zažádat s výjimkou peněz pro dceřinky Cerea a Fatra. Ty podle auditorů porušily pravidla.
Fond byl kvůli tomu, že nechtěl pětici posudků zveřejnit, kritizován. Bránil se tím, že je není možné dát z ruky kvůli probíhajícímu auditu. Po jeho skončení je serveru iROZHLAS.cz poskytl.
Když se v Česku z kraje roku 2019 rozjel unijní audit ke střetu zájmů expremiéra Babiše, tok peněz z Evropské komise na projekty dceřinek Agrofertu, které už byly vyplacené z české kasy, se zastavil.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už není premiérem řadu měsíců a český zákon o střetu zájmů se ho netýká. Úředníci rozdělující eurodotace přesto řeší, zda už můžou firmy z Agrofertu čerpat dotace.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už není deset měsíců ve vládě, a přesto jeho střet zájmů stále zaměstnává české úředníky. Ti mají na stole žádosti Agrofertu o dotace, ale nevědí, zda peníze přiklepnout.
Úterní hlavní líčení patřilo u soudu v kauze Čapí hnízdo čtení listinných důkazů. Všichni svědci totiž v pondělí prozatím dokončili své výpovědi. Dění v soudní síni jsme sledovali v online reportáži.
Erární peníze na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku odmítl Brusel proplatit. Důvod? Střet zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) vyplývající ze závěrů unijního auditu.
Koncern se na tribunál obrátil loni v červnu protože mu europarlament odmítl přístup k dokumentům, na jejichž základě v roce 2020 europoslanci schválili rezoluci o střetu zájmů expremiéra Babiše.
Evropská komise v neděli navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek.
Josef Kučera vysvětluje, jak chce převést fond do Brna, proč některé společnosti z Agrofertu mají dotační stopku, zatímco jiné můžou dál čerpat, a jak soběstačné je české zemědělství.
Dotace na obnovu ovocných sadů i jejich závlahu prošetřuje už více než rok a půl Evropská komise. Peníze byly totiž určené pro malé farmáře, jenže v Česku si na ně sáhly i velkopodniky.
Námitku podjatosti podal Agrofert v březnu. Vadí mu mimo jiné, že Síkela předjímal výsledek správního řízení, když řekl, že je namístě odebrat koncernu dotaci 100 milionů na linku na toustový chléb.
Neoprávněně byly podle Evropské komise vyplaceny dotace pekárně Zelená Louka patřící pod Penam, plastikářské firmě Fatra nebo zemědělskému podniku Cerea.
Redakce iROZHLAS.cz získala závěrečný dokument k zemědělskému auditu ke střetu zájmů, který na ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond dorazil na začátku dubna.
Kvůli auditu ke střetu zájmů zemědělský fond v minulosti pozastavil projekty dceřiných společností koncernu Agrofert za zhruba půl miliardy korun. Příspěvek Bruselu měl činit zhruba 200 milionů korun.
Vratku vystavilo ministerstvo průmyslu po kontrole 11 projektů, kterou provedlo na pokyn Evropské komise. Prověrka navíc odhalila, že jedna z firem neměla 20milionovou finanční injekci vůbec dostat.