Americký postoj k Ukrajině a Blízkému východu v Trumpově režii. Má šanci zvrátit průběh válek?
Hlavní charakteristikou politiky Donalda Trumpa, který suverénně ovládl letošní prezidentské volby ve Spojených státech, je především nepředvídatelnost. Právě USA přitom ztělesňují klíčového hráče jak pro válku na Ukrajině, tak pro konflikt na Blízkém východě. Zatímco na Ukrajině budí některé Trumpovy výroky obavy, v případě Blízkého východu zůstává podle experta Jana Daniela otázkou, co Izrael nakonec dokáže Trumpovi prodat jako konec války.
„Nezačnu žádnou válku, já války zastavím,“ prohlásil Donald Trump od řečnického pultíku, když ve středu děkoval svým podporovatelům, kteří umožnili jeho znovuzvolení do čela Spojených států. Otázkou zůstává, jak tento svůj slib chce přeměnit v realitu.
Analytik: Vítězství republikánů je obrovské. ‚Nepředvídatelný‘ Trump zapadá do světa soupeření
Číst článek
Zejména pro Ukrajinu, zmítanou válkou s ruským agresorem, je součinnost Spojených států zásadní. Bez americké vojenské pomoci by konflikt zřejmě dávno skončil vítězstvím Ruska, Donald Trump se přitom během své předvolební kampaně několikrát vyjádřil proti poskytování mnohamiliardových balíčků Ukrajině z amerického rozpočtu.
Během jedné z červnových předvolebních akcí označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „možná nejlepšího obchodníka ze všech politiků, kteří kdy žili“. „Pokaždé, když přijede do naší země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ řekl Trump v souvislosti s jedním z balíčků americké pomoci pro Ukrajinu. „Přijede domů a oznámí, že potřebuje dalších 60 miliard, a já říkám: To nikdy neskončí. To nikdy neskončí,“ dodal s tím, že jako nově zvolený prezident to chce změnit.
26:11
Evropa se musí přizpůsobit, nebo prohraje. Trump není svázaný žádnými pravidly, varuje Michopulos
Číst článek
Stejně tak na Ukrajině budí obavy také jeho slova o tom, že rusko-ukrajinskou válku ukončí za jeden den – aniž by řekl, jak toho chce docílit.
Britská stanice BBC přitom upozorňuje na květnový dokument sepsaný dvěma bývalými šéfy národní bezpečnosti z Trumpovy předešlé administrativy, který počítá s pokračováním dodávek zbraní pro Ukrajinu. Tuto podporu by ale podmínili tím, že Kyjev přistoupí na mírové rozhovory s Ruskem. Aby k jednacímu stolu přilákali Moskvu, měl by podle nich Západ slíbit, že odloží vstup Ukrajiny do NATO. Kromě toho však poradci z jeho předchozí administrativy ve zprávě počítají i s tím, že by základem jednání o území byla nynější frontová linie.
Takové návrhy přitom vzbuzují znepokojení, že se nová administrativa možná bude snažit dotlačit Kyjev k přijetí nevýhodných podmínek. Obavy z takového scénáře ještě zesílily poté, co Trump během zářijové televizní debaty s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou dvakrát odmítl přímo odpovědět na otázku, zda chce, aby Ukrajina vyhrála.
Další osud Ukrajiny
Zatímco Trumpovi odpůrci varují, že se jeho přístup k válce rovná kapitulaci Ukrajiny, která ohrožuje i zbytek Evropy, někteří vidí v Trumpovi naději, že jeho tvrdý přístup může naopak pomoct k vyřešení konfliktu.
6:24
Za zvolení Trumpa zaplatí Ukrajinci, je fascinován Putinem. Evropa to ale zvládne, předpokládá Lucas
Číst článek
„Myslím si, že dopad na Ukrajinu bude možná odlišný od současné chvíle. Ale obecně uvidíme možná podobnou stabilizaci, jakou jsme zažili během předchozího Trumpova prezidentství, kdy na Blízkém východě došlo k mírovému procesu a Rusko si nedovolilo tolik, co si dovoluje dnes,“ zhodnotil pro Český rozhlas Plus a Radiožurnál bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský, nyní ředitel středoevropské pobočky Aspen Institut.
Podle Landovského by přitom roli v rusko-ukrajinském konfliktu měla zesílit především Evropa. „Bohužel se ukazuje nezáviděníhodná situace, ve které jsou Ukrajinci a zároveň my jako někdo, kdo je podporuje. A tu jsme si zavinili v podstatě sami. Pořád platí, že Spojené státy dávají lví podíl toho, co podpora Ukrajiny představuje. Evropa by se měla více snažit, protože ten problém se týká především nás,“ podotýká bývalý velvyslanec při NATO.
S tím do značné míry souhlasí také odborník Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček, podle kterého se nicméně americká pomoc Ukrajině jen tak nezastaví.
„Pomoc není taková, aby dovedla Ukrajinu k vítězství. To je důležité říct a myslím, že v tom Donald Trump bude nějakou dobu pokračovat. Samozřejmě ale bude tlačit na to, aby se začalo jednat o nějaké výměně území. Je otázka, jak rychle se tohle stane. Myslím si ale, že vojenskou pomoc nezmrazí ihned,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz s tím, že ukončení konfliktu „za 24 hodin“, jak se Trump v minulosti dušoval, neočekává.
4:38
Trump vrátí Americe sebevědomí a pocit mocenské rovnováhy. Evropa si musí zvyknout, míní Landovský
Číst článek
„V otázce zahraniční politiky uvidíme, co si pod tím představit a jestli pro něj nebude dostatečné jen se vyfotit u příležitosti nějakého summitu a jednání s Vladimirem Putinem, pak k žádné velké dohodě nedojde a situace bude pokračovat jako dosud,“ říká Boháček.
Právě Trumpův postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v minulosti vzbuzoval znepokojení. Krátce před zahájením plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 označil počínání šéfa Kremlu vůči Ukrajině za chytré a geniální, o pár dní později ale ruskou invazi odsoudil.
Například podle výkonné ředitelky McCainova institutu Evelyn Farkasové je Trump silnými muži, jako je Putin, fascinován. Lidi pracující pod Trumpem proto bude stát velké úsilí, aby „se zachovala stávající politika podpory Ukrajiny a opozice vůči ruské autokratické agendě“, uvedla pro server The Kyiv Independent, podle kterého tak Trumpův přístup Moskvě hraje do karet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl jedním z prvních světových lídrů, kteří Trumpovi k vítězství ve volbách poblahopřáli. „Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal na sociální síti X s tím, že se těší na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“.
Jak nicméně podotkl list Financial Times s odkazem na jednoho z bývalých ministrů, ukrajinští činitelé se snažili tvářit statečně, za tímto závojem se ale skrývá velká obava z toho, zda budou Spojené státy pod vedením Trumpa Ukrajinu nadále podporovat.
Nejlepší přítel Izraele
K „obrovskému vítězství“ v prezidentských volbách Trumpovi poblahopřál také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Váš historický návrat do Bílého domu nabízí nový začátek pro Ameriku a silný závazek pro velkou alianci mezi Izraelem a Amerikou,“ napsal na sociální síti X Netanjahu, který Trumpa v minulosti označil za „nejlepšího přítele, jakého kdy Izrael v Bílém domě měl“.
Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, řekl Zelenskyj
Číst článek
Mnozí pozorovatelé před volbami poukazovali na to, že Netanjahu doufal ve vítězství Donalda Trumpa, se kterým v průběhu jeho prezidentství v letech 2016–2020 navázal vřelé vztahy. V té době Trump mimo jiné rozhodl o přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, odstoupil od jaderné dohody s Íránem a uznal suverenitu Izraele nad Golanskými výšinami. Představil také mírový plán pro vztahy Izraele s Palestinou, který ale byl vnímán jako silně proizraelský.
„Myslím, že Netanjahu na Trumpa jednoznačně sázel. Netanjahu si podle mě myslí a asi je to do jisté míry pravda, že umí s Trumpem pracovat. Je schopný mu slíbit některé věci a je v pohodě s jeho transakčním přístupem k jednání,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.
Vztahy obou státníků ochladly poté, co Netanjahu uznal vítězem voleb v roce 2020 Trumpova protikandidáta Joea Bidena. Jak ale píše izraelský deník The Times of Israel, vzájemné neshody mezi Trumpem a Netanjahuem se v poslední době urovnaly a politici si před volbami několikrát telefonovali.
Zkušenosti z jeho prvního prezidentství ukazují, že Blízký východ byl pro Trumpa jednou z klíčových zahraničněpolitických priorit a pravděpodobně to tak bude i v době jeho druhé administrativy. Současná konstelace v regionu je však v mnohém jiná, než když z úřadu odcházel.
Konec války v Gaze je po smrti vůdce Hamásu zatím v nedohlednu. Netanjahu kalkuluje i s volbami v USA
Číst článek
Trump se do Bílého domu vrátí v době, kdy je dění na Blízkém východě bouřlivé a velmi nestabilní – především kvůli válce v Gaze, která si ve jménu boje proti teroristickému hnutí Hamás vyžádala podle úřadů v Gaze na 43 tisíc obětí a rozpoutala humanitární katastrofu. Kromě toho Izrael pokračuje ve vojenské kampani v Libanonu, kde brojí proti militantnímu hnutí Hizballáh. A eskaluje také izraelský konflikt s Íránem, který na Izrael už dvakrát vyslal salvu balistických raket.
Agentura AP připomíná, že v době Bidenovy administrativy byly Spojené státy vůči Tel Avivu mnohdy kritické a v reakci na izraelský postup v Gaze občas zpomalily dodávky některých zbraní do Izraele.
„Netanjahu pravděpodobně doufá, že Trumpův návrat uvolní veškeré překážky, aby mohl prosazovat své válečné cíle. Americký lídr by také mohl zpochybnit potenciální mezinárodní zatykač za válečné zločiny vůči Netanjahuovi,“ vypočítává agentura AP, podle které by navíc „hladší vztah s Washingtonem“ mohl Netanjahuovi zvýšit veřejnou podporu.
Z Trumpovy výhry jsou podle AP „nadšení“ i členové Netanjahuova krajně pravicového kabinetu, kteří přísahali, že vládu svrhnou, pokud válka v Gaze skončí čímkoliv menším, než je zničení Hamásu. „Teď, když Netanjahu odvolal svého ministra obrany kvůli jeho pragmatičtějšímu přístupu ke konfliktu, jejich vliv jen poroste,“ varuje AP s odkazem na úterní odvolání ministra obrany Joava Galanta, které Netanjahu obhajoval ztrátou důvěry.
Co znamená konec války?
Trumpova vyjádření z předvolební kampaně se však do značné míry liší od politiky, jakou Netanjahu v posledních měsících razí. Znovuzvolený americký exprezident totiž opakovaně volá po rychlém ukončení války v Gaze, což by mezi Trumpem a Netanjahuem mohlo vést k neshodám. Na to už před americkými prezidentskými volbami upozornila také ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
12:02
Konflikt s Izraelem vrhá íránský režim do rizika kolapsu. Další eskalace může rozhýbat odpor v zemi
Číst článek
„Trump říká, že by chtěl, aby válka v Gaze skončila a skončila rychle. Tím, že je Trump velice nečitelný a nepředvídatelný, si nejsem jistá, jestli se dá říct, co chce a jak si to představuje. Ani vztahy mezi Trumpem a Netanjahuem nejsou jednoznačné, protože v momentě, kdy Netanjahu uznal Bidenovo vítězství ve volbách, Trump s Netanjahuem dlouho nemluvil a potkal se s ním až při poslední návštěvě Netanjahua v Americe. Takže těžko říct, jestli Netanjahu v tomto případě sází na správného koně,“ uvedla analytička pro iROZHLAS.cz.
Jak tedy jde dohromady Netanjahuovo válečné tažení s výroky Trumpa o tom, že chce válku co nejrychleji ukončit? Podle Daniela to závisí hlavně na tom, co ukončení války přesně znamená.
„Je otázkou, jak by válka vlastně měla být ukončena. Pokud bude ukončena v tom smyslu, že se o ní přestane psát, že přestane rozsáhlé bombardování Libanonu, případně že izraelská armáda přestane být aktivní v jižním Libanonu a severní Gaze tak, jako je teď, kdy vyžene civilní populaci a za cenu rozsáhlých civilních obětí a humanitární krize ničí tamní infrastrukturu, je otázkou, jestli je následně Netanjahu schopný konec těchto aktivit prodat Trumpovi jakožto konec války,“ míní Daniel.
„Pokud tedy jde o to, co přesně má Izrael ukončit, ohledně toho nyní panuje dost nejasností. Dovedu si představit, že budoucnost může být konstantní okupace Gazy tak, jak ji vidíme v současné podobě. Plus je to posilování izraelské kontroly a de facto anexe Západního břehu. Pak je to ukončení větší vojenské přítomnosti v jižním Libanonu a přesun k leteckému ostřelování a bombardování. To je něco, co by Izraelci mohli být schopní Trumpovi prodat jako konec války,“ dodává.
Trump vs. Írán
Izrael si od návratu Donalda Trumpa do úřadu slibuje také tvrdší přístup vůči jeho největšímu rivalovi. Tvrdou politiku namířenou proti Íránu ostatně Trump razil už v době svého prvního prezidentství.
Světoví lídři reagují na výsledky amerických voleb. Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy
Číst článek
„Jestli bylo něco, na čem se dokázala předchozí Trumpova administrativa shodnout, byla to Čína a ještě víc to byla silná protiíránská politika. Myslím, že není příliš důvodů si myslet, že by to tentokrát mělo být výrazně jiné. Pokud se bavíme o tom, že je Trump schopen transakčních dohod, kdy je schopný jednat se Si Ťin-pchingem nebo s Putinem, podobné ‚dealy‘ jsou pro Íránce obtížnější,“ říká s tím, že Íránci nemají Trumpovi co nabídnout.
V tomto případě tak Trump nemůže dosáhnout nějaké významné dohody, jaká se mu podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů podařila třeba se státy Perského zálivu. Tyto „abrahamovské dohody“ Trumpova administrativa zprostředkovala v roce 2020 a vedly k normalizaci vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty či Bahrajnem. Očekávanou normalizaci mezi Izraelem a Saúdskou Arábií pak překazil útok palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele loni 7. října.
„Írán jednoznačně tahá za kratší konec provazu. Lidé, kteří by měli být součástí Trumpovy administrativy – například Brian Hook, který podle očekávání povede tranzici mezi administracemi – jsou ideologicky protiíránští,“ dodává Daniel.
Americká stanice CNN přitom varuje, že by Trumpovo zvolení mohlo zmocnit Netanjahua k útoku na íránská jaderná zařízení, od čehož se současná Bidenova administrativa snažila Izrael odradit.
„Je tu jeden scénář, že Trump řekne Netanjahuovi, aby dokončil práci předtím, než formálně převezme vládu. To znamená, že bychom v listopadu a prosinci mohli zaznamenat ostrou eskalaci napětí, kdy by se Izrael snažil využít svou výhodu k oslabení Íránu a jeho Osy odporu dřív, než Trump nastoupí do úřadu. Pak přijde Trump, aby sklidil uznání jako mírotvorce,“ upozorňuje pro CNN odborník na Írán Ali Vaez z výzkumného ústavu International Crisis Group.
