Zatímco teploty měřené v klementinské stanici v Praze se mohou porovnávat s hodnotami sbíranými bez přerušení už od roku 1775, v rámci celé republiky se průměrné teploty sledují teprve od roku 1961.
Větší náklady na udržení stálého klimatu nutného pro přechovávání vzácných uměleckých děl bude mít po současných teplých dnech Národní galerie v Praze. Přehřívají se i depozitáře Národní knihovny.
Česká republika zaznamenala v pátek nové teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Praze na Karlově a teplotní maxima pro 20. duben padla na stovce ze 148 stanic, které měří alespoň tři desetiletí.
Nejníže teplota v noci na středu klesla na Rolavě v Krušných horách, kde teploměr ukázal -25,2 stupně Celsia. Méně než -20 stupňů zaznamenalo 11 stanic, na většině pak bylo mezi -15 až -20 stupni.
Sedm let už se rekonstruuje areál Národní knihovny uprostřed hlavního města. Klementinum, barokní klenot s astronomickou věží, se má proměnit v takzvaně „uživatelsky příjemnější místo“.
Knihovníci se minulý pátek opřeli do vedení Národní knihovny. Podle nich instituce ztrácí prestiž, nemá peníze na nové knihy a ty stávající skladuje ve špatných podmínkách.
V pražském Klementinu byla dnes ráno naměřena nejnižší teplota pro 11. srpen od roku 1869. Na nejstarší meteorologické stanici v Česku, která sleduje počasí od konce 18. století, klesla rtuť až na deset stupňů Celsia. V České republice dnes i mrzlo.
Meteorologové dnes slaví světový den své vědy. V Česku má sledování počasí dlouhou tradici. První stanice vznikla za Marie Terezie a v pražském Klementinu tak mají nepřetržitou řadu pozorování už od roku 1775. Při příležitosti světového dne pozvali meteorologové o víkendu veřejnost do svých pracovišť.
Vedení Národní knihovny plánuje zřídit prozatímní knihovnu. O pronájmu prostor jedná s Kongresovým centrem. Chce tak zmírnit omezení spojená s rekonstrukcí svého sídla v pražském Klementinu. Nejdůležitější vědecká knihovna v republice by se v nejhorším případě uzavřela na tři roky. Čtenáři by také mohli přijít až o 80 procent sbírek.
Rok 2015 se v pražském Klementinu zapsal jako nejteplejší rok v historii této stanice. O prvenství se dělí s předchozím rokem 2014. Na nejstarší české meteorologické stanici, která funguje od roku 1775, naměřili vloni průměrnou teplotu 12 a půl stupně Celsia. To je skoro o tři stupně víc než dlouhodobý průměr za celou historii měření v Klementinu.
Národní knihovna v Praze zkolaudovala jednu část opraveného Klementina. Práce skončily v nejstarším traktu jezuitské koleje. Archeologové a restaurátoři během oprav odkryli původní dlažbu, fresky, parkety a také objevili různé kosterní pozůstatky. Opravy ale nekončí, potrvají minimálně další dva roky.
Rány a kvílení vrtačky se už nějakou dobu ozývají z pražského Klementina. Rekonstrukce rozsáhlého více než tři sta let starého areálu začala před pěti roky. Návštěvníci Národní knihovny, která tu sídlí, ale omezení nepociťují. I přes mírně zvířený prach a občasné uzavírky některých částí knihovna zatím nepřetržitě funguje. Zanedlouho se navíc čtenáři budou moct projít i po novotou zářící Křižovnické chodbě a výraznou proměnou v budoucnu projde taky hlavní studovna.
Jak vypadala korunovace prvního českého krále Vratislava II. přibližuje Vyšehradský kodex z roku 1085, nejstarší česká rukopisná památka. Tento víkend ji vystavuje Národní knihovna v Zrcadlové kapli pražského Klementina – poprvé po téměř padesáti letech.
Do areálu Klementina pražské Národní knihovny se už další knihy nevejdou. Miliony svazků se proto v těchto dnech stěhují do nových depozitářů v Hostivaři. Vedení Národní knihovny se pro nové místo muselo rozhodnout poté, co bylo jasné, že Kaplického blob na Letné nebude.
V pražském Klementinu padl 118 let starý teplotní rekord. Teploměry dnes ukázaly 17,9 stupně, což je o téměř jeden a půl stupně víc než dosavadní maximum.
V pražském Klementinu dnes naměřili 23,2 stupně Celsia, a padl tak 33 let starý teplotní rekord. Původní byl přitom 20,1 stupně. Stejně starý rekord padl i v Klatovech na Plzeňsku - tam teploměry ukázaly 23,6 stupně Celsia. Teplotní maxima zaznamenala více než polovina všech měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu.
Bible kralická slaví v těchto dnech čtyřsté výročí od posledního předbělohorského vydání. Národní knihovna proto připravila k tomuto významnému dílu české historie výstavu.
Praha se celou noc připravovala na finální nápor vody. Ve městě vyrostly protipovodňové zábrany, které mají ochránit metropoli před větším množstvím vody ve Vltavě, než se původně čekalo. Hasiči na mnoha místech nanášeli pytle s pískem, někdy i za asistence dobrovolníků, jako například u Národní knihovny v Klementinu.
Velký, jasně červený lotosový květ zdobí nádvoří břevnovského kláštera v Praze – jde o jednu z působivých instalací letošního ročníku festivalu současného umění Tina B. Jeho tématem je Art and happiness.
Národní knihovna otevřela v prostoru Klementina výstavu, která mapuje události z povodní v roce 2002. V srpnu uplyne přesně deset let od doby, kdy naši republiku postihly největší záplavy za posledních pět století.
Život a dílo Josefa Čapka představí výstava v pražském Klementinu. Kromě počáteční tvorby a úspěšné spolupráce s bratrem Karlem je k vidění i Čapkův boj proti totalitě a konec života v koncentračním táboře.
Téměř po celé republice dnes meteorologové zaznamenali teplotní rekordy. Překonán byl i rekord z roku 1800 a 1866 v pražském Klementinu. Dnes odpoledne tam naměřili 27,7 stupně Celsia. Nejtepleji ale bylo na západě Čech.
Oprava hlavního sídla Národní knihovny v Praze je stále ostře sledovanou událostí. Poté, co utichly debaty kolem stavby Kaplického Blobu, se stále mluví o průběhu rekonstrukce zastaralého barokního areálu Klementina, kde knihovna sídlí. Nově se objevily spekulace o tom, že by v jeho podzemí měly vzniknout garáže pro zaměstnance knihovny. Ty ale popřelo jak vedení knihovny, tak památkáři, kteří na opravu národní kulturní památky dohlíží.
V pražské Národní knihovně začíná výstava obřího leporela o českých dějinách, inspirovaného bestsellerem Lucie Seifertové Dějiny udatného národa českého. Anglická verze projektu procestovala Spojené státy i Evropu, česká výstava navštívila 50 míst a v Klementinu jde o jeho poslední zastávku.
Památkáři v Klementinu objevili při opravách mimo jiné i středověkou žumpu. Jistě z toho měli radost, protože právě odpadní jímky přinášejí důkazy o běžném životě středověkých Pražanů. Kromě této zajímavé kanalizace objevili i další stopy. Třeba nástěnné fresky z 18. století s antickými motivy. Oprava Klementina, tedy hlavního sídla Národní knihovny, tímto postoupila do druhé fáze.
