Československý rozhlas začal 1. dubna 1926 v pravidelných denních dobách vysílat časové znamení. Před zpravodajskými relacemi ho slýchají lidé dodnes – jeho podoba se však několikrát změnila.
Fragmenty šesti dvojhlasých skladeb zkomponovaných v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame byly podle mluvčí knihovny Ireny Maňákové vevázány do rukopisu z 15. století.
Dokončit depozitář v Hostivaři, zahájit poslední etapu revitalizace barokního Klementina a možná i postavit novou Národní knihovnu - to jsou zatím první plány Tomáše Foltýna. Funkce se ujme v květnu
Vzhledem k odchylce od teplotních normálů meteorologové hodnotí loňský rok jako mimořádně nadnormální. Všechny čtyři teplejší roky byly zaznamenány za posledních sedm let.
V roce 2008 vláda rozhodla, že místo výstavby nové budovy bude revitalizovat Klementinum a stavět nový depozitář v Hostivaři. Podle Víta Richtera to byla obrovská chyba.
Franz Xaver Wolfgang Mozart v dopise mimo jiné hovoří o právě založeném Mozarteu v Salzburgu. Kontext také podle knihovny skrytě odkazuje na unikátnost tzv. Mozartova památníku v pražském Klementinu.
Velká část nejvyšších teplot ze stanic, kde byly překonány rekordy, připadal na Jihomoravský kraj - například v Lednici bylo naměřeno 21,2 stupně a v Pohořelicích na Brněnsku rovných 21 stupňů.
V pražském Klementinu v noci naměřili 10,5 stupně Celsia. Vzedmutí hladin hlavně horských řek bylo důsledkem vytrvalého deště i oteplení, při kterém tál sníh na horách.
Rekordy přepsala v neděli asi třetina stanic, které měří alespoň 30 let. Nové maximum pro 13. říjen si zapsalo i pražské Klementinum, kde padl rekord z roku 1791.
Řada sazenic nejrozšířenější odrůdy chmele, žateckého poloraného červeňáku, má netypické množství hořkých kyselin, které se projeví na chuti piva. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Zásadní oprava hlavního sídla Národní knihovny v barokním areálu Klementina je z poloviny hotová. Národní kulturní památku teď čeká třetí etapa rekonstrukce.
Zatímco teploty měřené v klementinské stanici v Praze se mohou porovnávat s hodnotami sbíranými bez přerušení už od roku 1775, v rámci celé republiky se průměrné teploty sledují teprve od roku 1961.
Větší náklady na udržení stálého klimatu nutného pro přechovávání vzácných uměleckých děl bude mít po současných teplých dnech Národní galerie v Praze. Přehřívají se i depozitáře Národní knihovny.
Česká republika zaznamenala v pátek nové teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Praze na Karlově a teplotní maxima pro 20. duben padla na stovce ze 148 stanic, které měří alespoň tři desetiletí.
Nejníže teplota v noci na středu klesla na Rolavě v Krušných horách, kde teploměr ukázal -25,2 stupně Celsia. Méně než -20 stupňů zaznamenalo 11 stanic, na většině pak bylo mezi -15 až -20 stupni.
Sedm let už se rekonstruuje areál Národní knihovny uprostřed hlavního města. Klementinum, barokní klenot s astronomickou věží, se má proměnit v takzvaně „uživatelsky příjemnější místo“.