„Možná se budeme líbat pod rozkvetlými lípami, kdo ví. Ale jsou místa a odrůdy, které mohou kvést ještě výrazně později, takže bych líbání pod rozkvetlou třešní nevzdával,“ věří bioklimatolog Trnka.
Pomlázka, malovaná vejce a taky polévání vodou. Je Velikonoční pondělí. Chlapci za vyšlehání dívek dostávají kraslice, které se nejčastěji barvily na červeno.
Čekání na Ježíška končí, je totiž Štědrý den. Na 24. prosince letos navíc připadla čtvrtá, tedy zlatá adventní neděle. Období adventu tak bylo letos vůbec nejkratší.
Když se řekne Velikonoce, každému z nás se vybaví pomlázka, kraslice, mazanec a beránek. Lidové tradice byly v minulosti spojeny s každým velikonočním dnem. Dodnes se ale dochovaly jen některé.
Je Štědrý den, začínají Vánoce. Večer se lidé scházejí u štědrovečerní večeře a rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, které podle letité tradice nosí v Česku Ježíšek.
„Na stole bylo devatero jídel. Nesmělo chybět nic, co za ten rok hospodářství vyprodukovalo. Byla tam vánočka z bílé mouky, chléb z černé mouky, zelenina a tak dále,“ popisuje šéf Polabského muzea.
V dobách, kdy gramotnost ještě zdaleka nebyla tak samozřejmá jako dnes, nahrazovaly často kramářské písně novinové zpravodajství. Zpívalo se v nich nejen o ukrutných mordech, ale i o bitvách.
V rámci festivalu Banát, který organizují Češi, se sešly desítky krajanů žijících v Rumunsku a Srbsku. Společně se zapojili do slavnostního folklórního průvodu v krojích.
Přehlídka, která se koná jednou za čtyři roky, v neděli končí. Jízda králů se na Slováckém roku objevila poprvé v roce 1956. Od té doby se jí účastnilo několik generací chlapců a mužů ze Skoronic.
Křesťanský svět si 25. prosince připomíná narození Ježíše Krista a fakticky začínají Vánoce. Dodnes se k Božímu hodu vánočnímu pojí také lidové tradice. Jaké to jsou?
