Dvě největší země Evropské unie – Německo a Francie – zastávají jednotné stanovisko. Podle nich je třeba rozhodovací proces v Unii učinit flexibilnějším, pokud máme mluvit o dalším rozšíření.
„Rusko nepotřebuje další území. Už teď je největším státem na světě. Putin ale potřebuje vítězství, aby se udržel u moci,“ říká europoslanec a polský exministr zahraničí a obrany Radoslaw Sikorski.
Německo se tento týden chopilo na půl roku předsednictví v Evropské unii. Co jeho nástup znamená z pohledu samotné unie, to ve svém komentáři rozebírá analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.
Kandidátku hnutí Bezpečnost, odpovědnost a solidarita do evropských voleb povede bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta. Na kandidátce bude jako nezávislý kandidát.
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Evropská unie začíná novou kapitolu svých dějin. Velká Británie devět měsíců po referendu formálně aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy a oficiálně tak požádala o odchod z unie. Co ale brexit znamená pro Evropany a jak budou jednání mezi členskými zeměmi a Spojeným královstvím probíhat? O vystoupení z unie žádá členský stát vůbec poprvé.
V hlasování na konci druhého čtení podpořili poslanci Dolní sněmovny ve středu návrh zákona o aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy, který umožňuje začít jednat o odchodu Británie z Evropské unie. Vládní konzervativci se spojili s opozičními labouristy a pro návrh hlasovalo 498 poslanců, proti zahájení brexitu bylo 114 zákonodárců, hlavně členů Skotské národní strany, labouristů a liberálních demokratů.
Ministr pro odchod země z Evropské unie David Davis slíbil v Dolní sněmovně dodržení časového rámce brexitu. Je přesvědčený o tom, že londýnská vláda je v právu a nakonec i zvrátí soudní rozhodnutí ohledně aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy. Davis zároveň obvinil některé poslance, že mají v úmyslu brexit zmařit.
Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová nemá v úmyslu aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy o zániku unijního členství před koncem letošního roku. Zaznělo to u londýnského Vrchního soudu. Ten projednává podnět, aby aktivace článku 50 podléhala souhlasu britského parlamentu.
Proces britského odcházení z Evropské unie by mohlo výrazně ovlivnit rozhodnutí londýnského vrchního soudu. Ten dnes začal projednávat případ britského občana, který se domáhá toho, aby článek 50 Lisabonské smlouvy o zániku unijního členství musel odsouhlasit parlament. Vládní právník před soudem s odkazem na prohlášení premiérky Theresy Mayové uvedl, že Velká Británie zřejmě do konce letošního roku o vystoupení z Evropské unie nepožádá.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD chce, aby vláda požádala o zrušení české výjimky z listiny základních práv Evropské unie v Lisabonské smlouvě o fungování osmadvacítky. Tu prosadil bývalý prezident Václav Klaus.
Státy Evropské unie se nemají zabývat takzvanou Klausovou výjimkou k Lisabonské smlouvě. Členským zemím 27 to dnes doporučili poslanci Evropského parlamentu. Výjimka souvisí s uplatňováním Listiny základních práv EU, kterou si vymohl Václav Klaus. Bývalý český prezident se totiž obával prolomení Benešových dekretů. Stanovisko Evropského parlamentu má ale jen charakter doporučení a rada členských zemí ho může, ale nemusí respektovat.
Europoslanci dnes hlasují o takzvané výjimce z Listiny základních práv a svobod Evropské unie. Tu si v roce 2009 prosadil tehdejší český prezident Václav Klaus, který tím podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou. Podle Klause měla tato výjimka zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v České republice, jeho kritici ale tuto možnost odmítají.
Prezident Václav Klaus odmítá podepsat doplněk Lisabonské smlouvy, který potvrzuje vznik nového záchranného fondu eurozóny. S těmito takzvanými eurovaly zásadně nesouhlasí.
Senát vyzve prezidenta Václava Klause, aby podepsal doplněk Lisabonské smlouvy, který se týká vzniku nového záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Česká výjimka z Listiny základních práv a svobod EU potřetí narazila v Evropském parlamentu. V opakovaném hlasování ji odmítl ústavní výbor. Prezident Klaus touto výjimkou v roce 2009 podmínil podpis Lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí. V textu stojí, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou v českých zákonech. Je prý třeba se chránit před případnými nároky sudetských Němců na majetek.
Evropský parlament neví, jak zacházet s českou výjimkou k Lisabonské smlouvě. Ústavní výbor se už řadu měsíců nemůže rozhodnout, zda ji podpořit, odsoudit nebo ignorovat, proto hlasování zatím končí patem. Po letní přestávce se poslanci nad problémem dnes opět sejdou.
Evropský parlament neví, jak naložit s českou výjimkou k Lisabonské smlouvě. Ústavní výbor se už řadu měsíců nemůže shodnout, zda ji podpořit, odsoudit nebo ignorovat. A hlasování zatím končí patem. Prolomit se ho výbor pokusí dnes.
Změny v maďarské ústavě se dostaly na pořad jednání ministrů zahraničí Evropské unie. Budapešť za ně ale nikdo nekritizoval. Evropská komise jen informovala o řízení pro porušení práva, které s maďarskou vládou minulý týden zahájila.
Prezident Václav Klaus ocenil opatrný postoj premiéra Petra Nečase na summitu v Bruselu. Česko je mezi čtyřmi zeměmi, které se zatím nepřipojily k nové reformní smlouvě na záchranu eura, své stanovisko podle premiéra ještě zváží.
Česká republika se zatím nebude podílet na změnách Lisabonské smlouvy, oznámil po celonočním jednání v Bruselu premiér Petr Nečas. Spolu s Maďarskem, Švédskem a Velkou Británií patří Česko k zemím, které se nepřidají k dohodě většiny výrazně přitvrdit pravidla pro hospodaření států platících eurem. Eurozóna chce úpravy provést sama.
Na přitvrzení rozpočtové disciplíny se možná shodne jen eurozóna a několik dalších států. Celá sedmadvacítka to po nočním jednání v Bruselu nedokázala. Česko přitom zatím nepatří do skupiny zemí s vlastní měnou, které by se k dohodě chtěly připojit. Podle státního tajemníka pro Evropskou unii při Úřadu vlády Vojtěcha Bellinga k tomu premiér Petr Nečas ani neměl mandát.
Kancléřka Angela Merkelová odjíždí na summit EU do Bruselu s cílem prosadit změnu evropských smluv. Dohodla se na tom společně s francouzským prezidentem Sarkozym.
|Klára Stejskalová, Ondřej Houska, Martin Hromádka, Eva Presová|Ekonomika
Německá kancléřka Angela Merkelová opět jasně odmítla vydání evropských dluhopisů. Ve vládním prohlášení v Bundestagu dnes prohlásila, že Německo bude na evropském summitu v závěru příštího týdne prosazovat vznik fiskální unie a změnu Lisabonské smlouvy o Evropské unii.
Francie s Německem a Itálií udělají vše pro záchranu eura. K prohloubení hospodářského řízení v eurozóně chtějí navrhnout změny unijních smluv. Oznámil to po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a italským premiérem Mariem Montim francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Parlament České republiky by měl o přijetí Chorvatska do Evropské unie a české výjimce z Lisabonské smlouvy hlasovat odděleně. Premiér Petr Nečas původně prosazoval spojené hlasování, podle právních expertů Evropské unie ale není možné obě hlasování propojit z právních důvodů.
